ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.242.2014:25
sp. zn. 9 As 242/2014 – 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: V. D.,
zast. JUDr. Josefem Vašulkou, advokátem se sídlem Příční 4, Hodonín, proti žalovanému: Krajský
úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 19. 11. 2012, č. j. KUOK 98998/2012, sp. zn. KÚOK/73654/2012/ODSH-SD/7469,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky
v Olomouci ze dne 11. 8. 2014, č. j. 76 A 36/2012 - 40,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žalobci se v rací část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši
4 000 Kč, která mu bude vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
III. Žádný z účastníků n emá p r áv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“),
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2012, č. j. KUOK
98998/2012, sp. zn. KÚOK/73654/2012/ODSH-SD/7469. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 2. 7. 2012,
č. j. SMOL/101828/2012/OARMV/PD/Reg (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
Prvostupňovým rozhodnutím byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku podle §125c
odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném pro posuzovanou věc
(dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), kterého se dopustil tím, že dne
26. 4. 2012 v 10:17 hodin v obci Kozlov u základní školy ve směru jízdy od obce Olomouc k obci
Odry při řízení motorového vozidla tovární značky Mitsubishi registrační značky X překročil
nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou zvláštním právním předpisem na 50 km/h,
v měřeném úseku silničním rychloměrem byla vozidlu naměřena rychlost 101 km/h, při zvážení
možné odchylky měřicího zařízení ve výši ± 3 % byla tedy jako nejnižší možná skutečná rychlost
naměřena rychlost jízdy 97 km/h, což je o 47 km/h více. Tímto svým jednáním porušil §18 odst. 4
zákona o silničním provozu. Za přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 6 000 Kč a zákaz
činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců.
[2] Podáním ze dne 17. 10. 2014, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti“, které bylo
Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal stěžovatel výslovně prostřednictvím svého
zástupce kasační stížnost v celém rozsahu zpět, požádal o zastavení řízení a o vrácení zaplaceného
soudního poplatku sníženého o 20 % dle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný
a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu
i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání,
dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno
před prvním jednáním. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního
poplatku ve výši 4 000 Kč stěžovateli, jelikož jeho zástupce o to v rámci zpětvzetí výslovně požádal.
[6] Dle §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatek vrací ve lhůtě 30 dnů od
právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu