ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.95.2014:67
sp. zn. 9 As 95/2014 – 67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S.,
proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1,
ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti a před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014,
č. j. 8 A 178/2012 - 86,
takto:
I. Žalobci se ne ust a no v uj e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamí t á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
Podanou kasační stížností ze dne 28. 2. 2014 napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) celkem
šest rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Mezi napadenými
rozhodnutími je i usnesení městského soudu ze dne 7. 2. 2014, č. j. 8 A 178/2012 - 86, kterým bylo
zastaveno řízení o žalobě ze dne 28. 12. 2012, kterou stěžovatel nazval „žaloba na nezákonný zásah
a nečinnost Ministerstva pro místní rozvoj“. Zmíněné usnesení městského soudu (č. j. 8 A 178/2012 – 86)
o zastavení řízení je předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu v nynějším řízení o kasační
stížnosti, ostatní rozhodnutí městského soudu zmíněná v kasační stížnosti stěžovatele ze dne
28. 2. 2014 jsou předmětem jiných řízení před zdejším soudem.
Městský soud napadeným usnesením řízení o žalobě zastavil, jelikož nebyl zaplacen soudní
poplatek za žalobu. Městský soud zrekapituloval, že výzvou ze dne 15. 1. 2013 vyzval stěžovatele
k zaplacení soudního poplatku, na což stěžovatel reagoval žádostí o osvobození od soudních
poplatků a návrhem na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Usnesením ze dne 23. 9. 2013,
č. j. 8 A 178/2012 – 66, městský soud zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních
poplatků a zamítl též návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Kasační stížnost proti právě
zmíněnému usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. 11. 2013,
č. j. 1 As 107/2013 - 17 (dostupným z www.nssoud.cz stejně jako další zde citovaná rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu), který nabyl právní moci dne 16. 11. 2013.
Městský soud posléze stěžovatele opětovně vyzval k zaplacení soudního poplatku,
a to usnesením ze dne 9. 1. 2014, č. j. 8 A 178/2012 - 81, které stěžovatel převzal dne 22. 1. 2013
a k němuž ve sdělení ze dne 2. 2. 2014 uvedl, že nemá volné finanční prostředky a výzvu k zaplacení
soudního poplatku tak požaduje nejen za protiprávní, ale i absurdní.
Vzhledem k tomu, že soudní poplatek zaplacen nebyl, městský soud řízení o žalobě z tohoto
důvodu zastavil.
II. Obsah kasační stížnosti
V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že v řízení předcházejícímu vydání napadeného
usnesení městského soudu a jeho vydáním byla porušena jeho lidská práva, právní tradice
či zvyklosti, a především základní procesní zásady. Byl taktéž porušen právní řád České republiky.
Dle stěžovatele městský soud žalobu odmítl (zastavením řízení), aniž by mu dal možnost
vyjádřit se k věci před vydáním rozhodnutí. Stěžovatel dále namítl, že městský soud popřel jeho
opakovanou žádost o ustanovení zástupce. Učinil tak poté, co dalšími způsoby porušil zákon a další
úrovně právního řádu, došlo též k porušení práv garantovaných Ústavou a mezinárodními
úmluvami.
Stěžovatel městskému soudu vytkl, že neměl možnost se vyjádřit k podkladům pro vydání
napadeného usnesení před jeho vydáním, ačkoli o to žádal. Byla též popřena jeho práva
na osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce.
Stěžovatel současně požádal o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti
a ustanovení zástupce.
III. Vyjádření žalovaného
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval,
že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde o rozhodnutí, proti
němuž je kasační stížnost přípustná. Důvod kasační stížnosti odpovídá důvodu podle §103 odst. 1
písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“). Zdejší soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační
stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zároveň zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Přitom dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná.
Zdejší soud na úvod poznamenává, že netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost ani na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Pokud předmět
kasačního přezkumu souvisí s nezaplacením soudního poplatku, trvání na podmínce uhrazení
soudního poplatku za kasační stížnost a na podmínce povinného zastoupení by znamenalo jen další
řetězení téhož problému (srov. rozsudky zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 1 Afs 65/2007 - 37,
a ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 43/2007 - 77). Vzhledem k tomu, že zdejší soud v nynější věci netrval
na zaplacení soudního poplatku, nerozhodoval ani o stěžovatelově žádosti o osvobození
od soudního poplatku pro řízení o kasační stížnosti, jelikož by takové rozhodování bylo
bezpředmětné.
Nejvyšší správní soud se tak zabýval pouze opakovanými žádostmi stěžovatele o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Dle §35 odst. 8, věty první, s. ř. s. může být navrhovateli, u
něhož jsou dány předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba
k ochraně jeho práv, ustanoven zástupce, jímž může být i advokát. Z důvodu zamezení řetězení
problému zdejší soud neposuzoval, zda jsou u stěžovatele dány předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků. Zabýval se pouze hodnocením, zda je ustanovení zástupce nezbytně
třeba k ochraně práv stěžovatele v nynějším řízení. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.
Kasační stížnost splnila v rámci daných možností předepsané náležitosti a lze z ní seznat, z jakého
důvodu stěžovatel považuje napadené usnesení městského soudu za nezákonné. Kasační stížností
bylo napadeno jednoduché usnesení městského soudu, kde bylo řízení zastaveno z jediného důvodu
– pro nezaplacení soudního poplatku, a to navíc za situace, kdy usnesení městského soudu, kterým
byla zamítnuta žádost o osvobození od soudního poplatku, bylo již přezkoumáno ze strany
Nejvyššího správního soudu v jiném řízení o kasační stížnosti. Je tak zřejmé, že ve vztahu k nyní
napadenému usnesení nejde o složité či nepřehledné právní či skutkové hodnocení, v němž
by se nemohl stěžovatel sám zorientovat a pro které by vyvstala reálná potřeba jeho zastoupení
advokátem. Návrh na ustanovení zástupce byl proto zamítnut.
V rámci posouzení kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka,
že stěžovatel nedostal možnost vyjádřit se k věci před vydáním rozhodnutí městského soudu,
je nedůvodná. Městský soud řízení o žalobě zastavoval pro nezaplacení soudního poplatku, vůbec
se tak nevyjadřoval k věcným námitkám, které stěžovatel uplatnil ve své žalobě. Jakékoli vyjádření
stěžovatele k věci samé by tak bylo irelevantní pro hodnocení, na kterém stojí výrok o zastavení
řízení, tj. pro hodnocení, že soudní poplatek přes výzvu a poučení soudu zaplacen nebyl, ačkoli
zaplacen být měl.
Nejvyšší správní soud dále zdůrazňuje, že předmětem řízení o nynější kasační stížnosti není
přezkum usnesení, jímž městský soud zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních
poplatků a návrh na ustanovení zástupce. Dané usnesení totiž již bylo předmětem přezkumu
ze strany zdejšího soudu, a to konkrétně v rozsudku ze dne 6. 11. 2013, č. j. 1 As 107/2013 - 17,
kterým byla kasační stížnost zamítnuta. Lze však zmínit, že zdejší soud neshledal pochybení
v postupu městského soudu, který zamítl žádost o osvobození od soudního poplatku, poté vyčkal
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení o zamítnutí dané žádosti,
posléze znovu vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku a až poté, když poplatek zaplacen
nebyl, řízení zastavil.
Nebylo možno přisvědčit ani námitce, dle níž stěžovatel byl zkrácen na právech,
když mu nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání napadeného usnesení o zastavení
řízení. Ve vztahu k napadenému usnesení městského soudu bylo podstatné hodnocení,
zda stěžovatele tížila poplatková povinnost, zda byl k jejímu splnění řádně vyzván s řádným
poučením a zda svou poplatkovou povinnost splnil. O tom, že stěžovatele tato povinnost tíží,
byl stěžovatel jednoznačně zpraven výzvou městského soudu k zaplacení soudního poplatku, která
obsahovala příslušné poučení, a usnesením, kterým byla zamítnuta jeho žádost o osvobození
od soudních poplatků. O skutečnosti, že soudní poplatek zaplacen nebyl, musel vědět nejlépe sám
stěžovatel. O všech podstatných okolnostech pro vydání kasační stížností napadeného usnesení
stěžovatel tak věděl. Navíc stěžovateli nic nebránilo ani nahlédnout do spisu. Jeho námitka
tak nebyla důvodná.
V. Závěr a náklady řízení
Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, proto ji dle §110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. zamítl. O věci přitom rozhodl
bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo
na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci
úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení náklady,
které by překračovaly jeho běžnou úřední činnost.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu