ECLI:CZ:NSS:2014:9.AZS.149.2014:41
sp. zn. 9 Azs 149/2014 – 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. R., zast.
JUDr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2014, č. j. OAM-47/LE-BE02-PS-2014, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2014, č. j. 44 A
16/2014 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci stěžovatele JUDr. Richardu Polmovi, advokátovi se sídlem
Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav, se n ep ři zn áv á odměna za zastupování.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2014, č. j. OAM-47/LE-BE02-PS-2014. Tímto
rozhodnutím byla stěžovatelovi podle §46a odst. 1 písm. c) a §46a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), uložena povinnost setrvat
v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem – Jezové až do vycestování, maximálně však
do 18. 7. 2014.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat
označení rozhodnutí, proti kterému směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel
napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních
důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť
stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany
Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační
stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS),
v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah,
hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo
rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“
Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím,
že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační
stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[4] Kasační stížnost stěžovatele ze dne 28. 4. 2014 uvedené náležitosti nesplňovala,
neboť stěžovatel v ní uvedl pouze, že napadá zamítající výrok stížností napadeného rozhodnutí,
a to z důvodů, které podřadil pod §103 odst. 1 písm. a), b) a d). Žádná konkrétní tvrzení, která
by bylo možno považovat za kasační námitky však kasační stížnost neobsahovala. Vzhledem
k existenci povinného zastoupení před Nejvyšším správním soudem stěžovatel požádal
o ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu absence finančních prostředků spojených s úhradou
právního zastoupení. V této souvislosti dodal zdejšímu soudu vyplněné potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech. V závěru své blanketní kasační stížnosti uvedl stěžovatel
petit, v němž Nejvyššímu správnímu soudu navrhl rozsudek krajského soudu zrušit a věc vrátit
tomuto soudu k dalšímu řízení.
[5] Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny obě podmínky obsažené v §35 odst. 8
s. ř. s., tj. jednalo se o účastníka, u něhož byly dány předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků a bylo to třeba k ochraně jeho práv, Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovateli zástupce,
a to konkrétně JUDr. Richarda Polma, advokáta se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav.
[6] Jelikož neměla kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
kterým byl stěžovatel prostřednictvím ustanoveného zástupce vyzván k doplnění svého blanketního
podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů
prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[7] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle
ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje
koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám
uplatněným po uplynutí lhůty podle 106 odst. 3 s. ř. s. (srov. obdobnou procesní situaci v usnesení
ze dne 15. 2. 2008, č. j. 5 Afs 124/2006 - 68). Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který
v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, dostupné na http://nalus.usoud.cz, mimo jiného
uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s.,
může rozšířit kasační stížnosti na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě
jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů soudem prodloužena.
[8] Usnesením ze dne 15. 5. 2014, č. j. 9 Azs 149/2014 - 30, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele prostřednictvím ustanoveného zástupce k doplnění kasační stížnosti, a to ve lhůtě
jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li
kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání.
[9] Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který
se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[10] Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno zástupci
stěžovatele dne 16. 5. 2014. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti marně uplynula v pondělí
16. 6. 2014. Stěžovatel resp. jeho zástupce na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval.
[11] Zbývá doplnit, že zástupce stěžovatele nepožádal v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty
o její prodloužení.
[12] Zdejší soud tak uzavírá, že kasační stížnost nadále postrádá základní náležitosti stanovené
v §106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel
nevyhověl výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než
kasační stížnost odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného
projednání.
[13] O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 a §120 s. ř. s.,
podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[14] Podle §35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., zástupci stěžovatele, který mu byl
soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.
Ustanovený zástupce stěžovatele, JUDr. Richard Polma, advokát se sídlem Křížkovy schody 67/2,
Mladá Boleslav, neprovedl ve věci žádný úkon právní služby, a proto mu nebyla přiznána odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2014
JUDr. Barbara Pořízková .
předsedkyně senátu