ECLI:CZ:NSS:2014:APRK.43.2014:10
sp. zn. Aprk 43/2014 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: J. S., ve
věci vydání rozhodnutí o žádosti navrhovatele ze dne 5. 8. 2014, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. 3 Na 134/2014, o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamít á.
II. Navrhovatel n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Návrhem ze dne 7. 8. 2014, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 8. 2014,
se navrhovatel domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Po zdejším soudu
se navrhovatel domáhal toho, aby Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) byla
určena lhůta pro rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 5. 8. 2014.
[2] Navrhovatel uvedl, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí mu byla poskytnuta
informace, že není osobou, které zákon dovoluje nahlédnout do spisu vedeného u městského
soudu pod sp. zn. 27 Ca 65/2002. Dne 11. 9. 2008 proto požádal Obvodní soud pro Prahu 1
v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 211/04, aby soudce vyžádal předmětný spis. To následně
učinil i v řízeních vedených pod sp. zn. 37 D 571/2003 a 18 C 170/2012, přičemž mu nebylo
vyhověno, ač se domnívá, že prokázal naléhavý právní zájem.
[3] Nejvyšší správní soud konstatuje, že ve spise městského soudu je založena „žádost
o doslovnou kopii ověřenou plné moci právního zástupce Mgr. Martina Janečka, který M. B. v řízení sp.
27 Ca 65/2002 zastupoval, jednalo se o procesní plnou moc, a o rozsudek ověřený o zamítnutí invalidního
nároku na důchod pro nesplnění zákonných požadavků o účastenství“. Žádost je datována dnem 5. 8. 2014.
Druhý den po obdržení této žádosti (tj. 7. 8. 2014) městský soud obdržel návrh na určení lhůty
k rozhodnutí o dané žádosti.
II. Vyjádření městského soudu
[4] Městský soud ve svém vyjádření uvedl, že věc vedená pod sp. zn. 27 Ca 65/2002 byla
pravomocně skončena a spis je v současné době připojen ke spisu Obvodního soudu pro Prahu 1
sp. zn. 18 C 170/2012.
[5] Městský soud má za to, že nejsou splněny podmínky podání návrhu na určení lhůty
dle §174a zákona o soudech a soudcích, přesto věc z procesní opatrnosti předložil Nejvyššímu
správnímu soudu, jak předpokládá §174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích. Navrhovatel
nepodal stížnost na průtahy v řízení, přičemž s ohledem na pouze dvoudenní odstup
mezi podáním návrhu a návrhem na určení lhůty je zřejmé, že městskému soudu není možno
průtahy vytýkat.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6] Nejvyšší správní soud konstatuje, že navrhovatelova žádost ze dne 5. 8. 2014 spadá
pod regulaci nahlížení do spisu dle §45 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dle odst. 1 a 2 tohoto ustanovení platí:
„(1) Účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho
příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis
nebo opis vydán.
(2) Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod
a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků.“
[7] Dle §45 odst. 1 s. ř. s., který se vztahuje jen na účastníky, jejich zástupce a osoby
zúčastněné na řízení, je možno žádat též vydání opisu spisu či jeho části. Součástí regulace
nahlížení do spisu je tak i možnost nechat si vydat opis spisu či jeho části. Dle §45 odst. 2 s. ř. s.
jiným osobám než účastníkům, jejich zástupcům a osobám zúčastněným na řízení může povolit
předseda senátu nahlédnutí do spisu, jehož součástí je i možnost žádat opis spisu či jeho části,
prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem
chráněnými zájmy některého z účastníků. Již ze samotného znění navrhovatelovy žádosti ze dne
5. 8. 2014 (viz bod [3] tohoto usnesení) je zřejmé, že navrhovatel spadá pod vymezení osob
v §45 odst. 2 s. ř. s., nejde tedy o účastníka, zástupce či osobu zúčastněnou na řízení vedeném
pod sp. zn. 27 Ca 65/2002.
[8] O žádosti navrhovatele ze dne 5. 8. 2014 se tak rozhoduje dle §45 odst. 2 s. ř. s.
[9] Vzhledem k tomu, že návrh na určení lhůty podal navrhovatel pouhé dva dny po podání
žádosti, jejíhož vyřízení se návrh týká, je nasnadě, že městskému soudu nelze vytýkat žádné
průtahy. Vzhledem k tomu, že spis, z něhož žádá navrhovatel před městským soudem pořídit
opisy, nemá městský soud dle vlastního vyjádření k dispozici, jelikož je připojen ke spisu
Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 C 170/2012, nebylo ani možné, aby si městský soud
během pouhých dvou dnů učinil byť základní představu o tom, zda lze žádosti vyhovět nebo ne.
[10] Dva dny v podmínkách nynější věci považuje zdejší soud za natolik krátkou dobu,
že je nadbytečné nad rámec výše uvedeného výslovně rozebírat hlediska, kterými dle §174a
odst. 8 zákona o soudech a soudcích poměřuje důvodnost návrhu na určení lhůty (tj. složitost
věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků či stran a dosavadní postup
Pokračování Aprk 43/2014 - 11
soudu). Žádné z těchto kritérií totiž nemůže zpochybnit závěr, že návrh na určení lhůty
k provedení procesního úkonu je nedůvodný.
IV. Náklady řízení
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu