ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.361.2014:41
sp. zn. Nad 361/2014 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: K. D., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5.
2014, čj. OAM-45/ZA-ZA04-ZA04-2014, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s
postoupením této věci Krajským soudem v Hradci Králové,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou dne 11. 6. 2014 ke Krajskému soudu v Hradci Králové,
se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2014,
čj. OAM-45/ZA-ZA04-ZA04-2014, vydaného ve věci žádosti žalobce o mezinárodní ochranu.
[2] Krajský soud v Hradci Králové po telefonickém sdělení Pobytového střediska Kostelec
nad Orlicí (dále též „pobytové středisko“), že žalobce je hlášen na adrese K. 1173/104, P.,
postoupil věc usnesením ze dne 23. 6. 2014, čj. 32 Az 22/2014-18, Městskému soudu v Praze s
odůvodněním, že žalobce byl v den podání žaloby ve smyslu ustanovení §32 odst. 3 zákona č.
325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o azylu“),
hlášen k pobytu v obvodu Městského soudu v Praze.
[3] Městský soud v Praze požádal přípisem ze dne 10. 9. 2014 pobytové středisko o sdělení,
na jaké adrese byl žalobce ke dni 11. 6. 2014 evidován k pobytu. V odpovědi na žádost pobytové
středisko uvedlo, že žalobce byl k předmětnému dni evidován k pobytu v Pobytovém
středisku Správy uprchlických zařízení MV Kostelec nad Orlicí, Rudé Armády 1000,
517 41 Kostelec nad Orlicí; v uvedeném termínu se nicméně fyzicky v tomto zařízení nenacházel,
ale byl ve smyslu ustanovení §82 odst. 3 zákona o azylu na dlouhodobém opuštění střediska,
přičemž udal adresu pobytu K. 104, P.3.
[4] Na základě shora uvedených zjištění vyslovil Městský soud v Praze nesouhlas
s postoupením věci Krajský soudem v Hradci Králové a předložil věc Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. s odůvodněním, že ke dni podání žaloby
byl žalobce evidován k pobytu v pobytovém středisku.
[5] Z databáze žadatelů o mezinárodní ochranu vedené žalovaným Nejvyšší správní soud
ověřil, že žalobce má v evidenční kartě ke dni 13. 2. 2014 zaznamenán příchod do přijímacího
střediska a dále mimo jiné v době od 6. 6. 2014 do 23. 6. 2014 zaznamenánu
propustku z přijímacího střediska s poznámkou K. 1173/104, P. 3 – Ž.. Z obsahu předloženého
soudního spisu dále Nejvyšší správní soud ověřil, že žaloba adresovaná Krajskému soudu
v Hradci Králové byla podána k poštovní přepravě dne 11. 6. 2014.
[6] Předmětem sporu mezi oběma soudy je vliv dočasného pobytu žalobce mimo pobytové
středisko v době podání žaloby na posouzení místní příslušnosti soudu.
[7] Podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení
místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci,
předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního
soudu o této otázce jsou soudy vázány. Dle §7 odst. 2 s. ř. s. „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak,
je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo
mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Tímto zvláštním zákonem
ve smyslu věty první citovaného ustanovení je kupříkladu zákon o azylu, podle něhož je k řízení
o žalobě „místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce)
v den podání žaloby hlášen k pobytu“ [§32 odst. 3 zákona o azylu]. Co považuje zákon o azylu za místo
hlášeného pobytu žadatele o mezinárodní ochranu, vyplývá z ustanovení §77 odst. 1 tohoto zákona
– jedná se o azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo místo, které žadatel
oznámil Ministerstvu vnitra a s nímž toto ministerstvo vyslovilo souhlas [odst. 2 až 6 uvedeného
ustanovení].
[8] V projednávané věci opustil žalobce pobytové středisko v režimu ustanovení §82 zákona
o azylu, které stanoví, že „[ž]adatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku
může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci“ [odst. 1]. „Žadatel o udělení
mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24
hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu
mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní
ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.“
[odst. 2] „Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu
stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.“ [odst. 3]
[9] Citované ustanovení upravuje krátkodobé opuštění azylové zařízení, tzv. propustku.
Na rozdíl od změny místa hlášeného pobytu postupem podle ustanovení §77 zákona o azylu,
která podléhá rozsáhlé schvalovací proceduře, je krátkodobé opuštění azylového zařízení
(pobytového střediska) v režimu ustanovení §82 zákona o azylu postaveno na oznamovací
povinnosti žadatele. Pouze v případě opuštění zařízení na dobu delší 10 dnů je vyžadováno
povolení Ministerstva vnitra, a to za účelem možnosti řádného provádění azylového řízení.
Opuštění pobytového střediska na tzv. propustku je tedy svojí povahou institut dočasný a nemá
vliv na místo hlášeného pobytu žadatele o mezinárodní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 1. 2004, čj. Nad 143/2003-39, dostupné na www.nssoud.cz).
Místem hlášeného pobytu žalobce bylo proto v den podání žaloby pobytové středisko
a přechodná změna místa pobytu žalobce místní příslušnost krajského soudu neovlivnila.
[10] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, že v dané věci je k řízení
příslušný Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu byl žalobce v den podání žaloby hlášen
k pobytu (viz Příloha č. 3 bod 57. ve spojení s bodem 6. Přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů).
[11] Ve smyslu ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. jsou soudy rozhodnutím Nejvyššího správního
soudu o této otázce vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2014
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu