ECLI:CZ:NSS:2014:NAD.65.2014:23
sp. zn. Nad 65/2014 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: Easy Working
s. r. o., se sídlem Sokolská třída 1615/50, Ostrava – Moravská Ostrava, zastoupen daňovým
poradcem Ing. Jaroslavem Hanyášem, se sídlem Elišky Krásnohorské 10, Brno, proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě
na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného, v řízení
o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením této věci Krajským soudem v Brně,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 22 A 13/2014 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 17. 12. 2013, doručenou Krajskému soudu v Brně téhož dne, se žalobce
domáhá ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného, který
spatřuje ve vydání „Vyrozumění o odložení podnětu dle ust. §38 zákona č. 280/2009 Sb., daňový
řád, ve znění pozdějších předpisů“ ze dne 8. 11. 2013, čj. 27515/13/5000-14304-710132.
Usnesením ze dne 8. 1. 2014, čj. 31 A 72/2013 - 16, Krajský soud v Brně postoupil
věc k vyřízení Krajskému soudu v Ostravě. Dospěl totiž k závěru, že k řízení o žalobě není
místně příslušný, neboť správní orgán, který v této věci rozhodl v prvním stupni, má sídlo
v Ostravě, a proto je místně příslušným ve věci rozhodnout Krajský soud v Ostravě.
Krajský soud v Ostravě však s tímto názorem Krajského soudu v Brně a s postoupením
věci nesouhlasí s odůvodněním, že zásah proti žalobci mělo podle žalobních tvrzení provést
Odvolací finanční ředitelství, které sídlo v jeho obvodu nemá. Vyrozumění, proti němuž žalobce
brojí, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., proto by se místní příslušnost měla
dovozovat podle sídla správního orgánu, který podle žalobních tvrzení zasáhl do žalobcových
práv podle §7 odst. 2 s. ř. s. Takovým správním orgánem je Odvolací finanční ředitelství, jehož
sídlo je v Brně; místně příslušným soudem je proto Krajský soud v Brně. V souladu s §7 odst. 5
s. ř. s. proto Krajský soud v Ostravě přípisem ze dne 31. 1. 2014, čj. 22 A 13/2014 - 18,
doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 2. 2014, předložil spis k rozhodnutí o místní
příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu, který věc posoudil následovně.
Z §7 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení
místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud
s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Základní pravidla pro určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním
soudnictví obsahuje §7 odst. 2 s. ř. s. S účinností novely soudního řádu správního (provedené
zákonem č. 303/2011 Sb.) od 1. 1. 2012 platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak,
je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal
rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu
své působnosti.
Pokud by se jednalo o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (ve smyslu §65 a násl.
s. ř. s.), jednoznačně by se uplatnilo pravidlo, podle něhož je místně příslušný krajský soud,
v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který vydal ve věci rozhodnutí v prvním stupni,
nestanoví-li zákon jinak. V posuzované věci se však jedná o žalobu na ochranu před nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (ve smyslu §82 a násl. s. ř. s.), proto
je namístě aplikovat pravidlo, které stanovuje, že místně příslušný je krajský soud, v jehož obvodu
se nachází sídlo správního orgánu, jenž jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá
ochrany.
Otázku pasivní legitimace v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo
donucením správního orgánu řeší §83 s. ř. s., kde je uvedeno: „Žalovaným je správní orgán, který
podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného
bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového
sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie
obec.“ Na rozdíl od žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, kde žalovaného určuje přímo
zákon (viz §69 s. ř. s.), tedy bez ohledu na to, zda jej žalobce nesprávně označí, v případě
žaloby „zásahové“, určuje žalovaného vždy sám žalobce svým tvrzením (viz §83 s. ř. s.). Rovněž
při určování místní příslušnosti soudu podle §7 odst. 2 s. ř. s. je proto třeba u „zásahové“ žaloby
vycházet z žalobního tvrzení (viz usnesení NSS ze dne 13. 2. 2014, čj. Nad 45/2014 – 47).
Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě,
že pokud se podle tvrzení žalobce dopustilo nezákonného zásahu, pokynu či donucení Odvolací
finanční ředitelství, potom je třeba určit místní příslušnost soudu, který bude o žalobě
rozhodovat, podle sídla Odvolacího finančního ředitelství. Sídlo Odvolacího finančního
ředitelství je v Brně, k rozhodnutí věci je proto místně příslušný Krajský soud v Brně.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Krajského soudu
v Ostravě s postoupením věci důvodným, a proto rozhodl podle §7 odst. 5 s. ř. s. tak, že k řízení
o návrhu (žalobě) na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného
je místně příslušný Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. února 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu