ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.112.2014:53
sp. zn. Nao 112/2014 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: J. B.,
zastoupený Mgr. Jiřím Drvotou, advokátem se sídlem Karla IV. 93/3, České Budějovice, proti
žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem
Lidická 11, České Budějovice, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. D., v řízení ve věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 10/2014, o námitce
podjatosti,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová není
v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 A 10/2014.
Odůvodnění:
Žalobce v řízení o žalobě proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu
v Českých Budějovicích uplatnil v podání ze dne 3. 3. 2014 námitku podjatosti vůči soudkyni
Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věře Balejové. Tuto námitku zdůvodnil tím,
že v dřívějším řízení vedeném pod sp. zn. 10 A 21/2010, ve kterém uvedená soudkyně
rozhodovala, nesměl vyjádřit svobodně svůj názor, závěrečná řeč nebyla řádně protokolována
a byl uveden do postavení nevěrohodného účastníka soudního řízení. Ze spisu se ztrácely listiny,
resp. byly účelově likvidovány, a nebyly mu vráceny. Nejvyšší správní soud navíc věc vrátil
Krajskému soudu v Českých Budějovicích z důvodu procesních chyb. Proto žalobce nemá
důvěru v nestrannost rozhodování uvedené soudkyně.
Krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle ust. §8 odst. 5 s. ř. s. Soudkyně JUDr. Věra Balejová se k námitce podjatosti
vyjádřila tak, že k žalobci ani k projednávané věci nemá žádný vztah. K tvrzení o účelové ztrátě
listin uvedla, že v soudním spisu žádné listiny žalobce nezůstaly, krajský soud žádné písemnosti
neskartoval ani nezlikvidoval. K výhradám k protokolaci uvedla, že ze závěrečných přednesů
účastníků byly zaprotokolovány věcné argumenty. Protokolace odpovídá požadavkům právních
předpisů.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům
či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané
věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí.
V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas
s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného přezkumu
žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti
bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí.
Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky, jako je kasační stížnost
ve smyslu ust. §102 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud dále poukazuje na ust. §164
a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je upravena
možnost podat stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob či narušování
důstojnosti řízení před soudem.
V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudkyně JUDr. Věry Balejové její
dřívější rozhodovací činnost, resp. postup v dřívějším soudním řízení. Jak již bylo výše uvedeno,
důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti,
z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci
zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly
existovat pochybnosti o její nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. března 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu