ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.206.2014:28
sp. zn. Nao 206/2014 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce:
PATENTSERVIS Praha, a. s., se sídlem Na Podkovce 281/10, Praha 4, proti žalovanému:
Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti rozhodnutí ministryně
spravedlnosti ze dne 3. 1. 2014, čj. 4/2103-LO-ROZ/3, o námitce podjatosti všech soudců
správního úseku Městského soudu v Praze, vznesené žalobcem v řízení vedeném u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 30/2014,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Ludmila Sandnerová, JUDr. Jan Ryba
a Mgr. Milan Tauber nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 30/2014.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 16. 10. 2013, čj. 52/2013-OSD-SZN/14,
rozhodl o zániku práva žalobce vykonávat znaleckou činnost v I. oddílu seznamu znaleckých
ústavů v oboru ekonomika a v oboru patenty a vynálezy.
[2] Ministryně spravedlnosti rozhodnutím ze dne 3. 1. 2014, čj. 4/2103-LO-ROZ/3, zamítla
rozklad žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí.
[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, v níž
současně uplatnil námitku podjatosti vůči městskému soudu, neboť ve věcech nejmenování
znalcem v souvisejících řízeních rozhodoval jako správní orgán prvního stupně. Žalobce v podání
ze dne 17. 3. 2014 zopakoval, že městský soud je podjatý, jelikož ve věci rozhodoval jako správní
orgán prvního stupně.
[4] Městský soud předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žaloba byla přidělena k projednání a rozhodnutí třetímu senátu
městského soudu. Soudci tohoto senátu, JUDr. Ludmila Sandnerová, JUDr. Jan Ryba
a Mgr. Milan Tauber, shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům
řízení. Nepodíleli se na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v jiném
soudním řízení. Na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy ani jiné okolnosti,
pro které by měli být z rozhodování věci vyloučeni.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení námitky podjatosti dospěl k závěru, že podmínky
k vyloučení všech soudců správního úseku městského soudu a ani uvedených soudců třetího
senátu městského soudu nejsou v posuzované věci dány.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení
uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí
být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[7] Za poměr k věci ve smyslu §8 s. ř. s. se považuje přímý zájem soudce na projednávané
věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci
poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů
příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich
zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí o vyloučení soudce
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
[8] Žalobce v podání ze dne 17. 3. 2014 uplatnil námitku podjatosti vůči celému městskému
soudu s tím, že ve věci rozhodoval jako správní orgán prvního stupně. Z podané žaloby nicméně
vyplývá, že v posuzované věci rozhodovalo Ministerstvo spravedlnosti a o podaném rozkladu
pak ministryně spravedlnosti (srov. §21 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích
a tlumočnících). Městský soud tedy v nyní projednávané věci nevystupuje ani z pozice správního
orgánu prvního stupně a ani z pozice odvolacího (rozkladového) orgánu. Z tohoto důvodu
je vznesená námitka podjatosti zcela neopodstatněná.
[9] Žalobce v samotné žalobě uvedl, že městský soud rozhodoval jako správní orgán prvního
stupně ve věcech nejmenování znalcem v souvisejících řízeních. K tomu Nejvyšší správní soud
uvádí, že námitku podjatosti musí účastník řízení náležitě zdůvodnit a musí uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Stěžovatel nekonkretizoval, v jakých řízeních
městský soud rozhodoval jako správní orgán a na základě jakých skutečností dovozuje podjatost
soudců ve vztahu k nyní projednávané věci. Nejvyšší správní soud nemá povinnost takovou
skutečnost za účastníka řízení dohledávat. Žalobce v bodě VI. žaloby poukázal na žaloby dvou
jeho členů ve věci nejmenování znalci. Nikterak konkretizované výhrady žalobce
k rozhodování soudu v jiných věcech proto nemohou být důvodem k vyloučení soudců
ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. v právě řešené věci. Tak by tomu mohlo být jen tehdy, pokud
by takový postup svědčil o poměru soudce k nyní projednávané věci či k účastníkům
řízení nebo jeho zástupcům. To však z uplatněné námitky podjatosti dovodit nelze.
Zpochybňovat rozhodování soudu o věci, které podle žalobce souvisí s nynějším případem,
lze prostřednictvím opravných prostředků (jsou-li přípustné), nikoli však prostřednictvím námitky
podjatosti v jiném řízení. Nejvyšší správní soud sám neshledal ani jiné okolnosti, na jejichž
základě by bylo možno pochybovat o nepodjatosti soudců městského soudu.
[10] Jak již bylo uvedeno, žalobce vznesl námitku podjatosti vůči celému městskému soudu.
Nejvyšší správní soud ovšem neshledal důvody pro paušální vyloučení všech soudců
uvedeného soudu. Soud se proto dále zaměřil na možnou podjatost soudců třetího senátu
městského soudu, kteří mají ve věci vedené pod sp. zn. 3 A 30/2014 rozhodovat. Samotní soudci
třetího senátu vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich podjatosti
a neshledal je ani Nejvyšší správní soud. Za této situace proto Nejvyšší správní soud
rozhodl tak, že soudci Městského soudu v Praze JUDr. Ludmila Sandnerová, JUDr. Jan Ryba
a Mgr. Milan Tauber nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u uvedeného
soudu pod sp. zn. 3 A 30/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. srpna 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu