ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.319.2014:41
sp. zn. Nao 319/2014 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: E. P., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2014, č. j. X, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně JUDr. Petra Venclová, Ph.D. není v y l o u č e n a z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích,
pod sp. zn. 61 Ad 3/2014.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích
(dále jen „krajský soud“), dne 20. 6. 2014 napadla žalobkyně rozhodnutí žalované ze dne
25. 4. 2014, č. j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 26. 9. 2011 potvrzeno.
Podáními doručenými krajskému soudu ve dnech 18. 7. 2014 a 14. 8. 2014 žalobkyně
namítla podjatost soudkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. se zdůvodněním, že jmenovaná
soudkyně spolu se soudci JUDr. Janem Dvořákem a JUDr. Alešem Korejtkem zamítla její žalobu
proti nečinnosti správního orgánu. Dále uvedla: „U soudu docházelo ke zbytečným průtahům
a k vydávání zmatečných rozhodnutí, které se ani netýkaly dané věci a proto se také mé žaloby staly soudně
nepřezkoumatelné. Řízení byla chaoticky převáděna pod jiné spisové značky a ukládána na spisovnu.“
Soudkyně JUDr. Petra Venclová, Ph.D., které byla dle rozvrhu práce věc přidělena
k projednání a rozhodnutí, se k námitce podjatosti vznesené žalobkyní vyjádřila tak, že jí není
znám žádný důvod její podjatosti.
Soudcům JUDr. Janu Dvořákovi a JUDr. Aleši Korejtkovi nyní projednávaná věc
k projednání a rozhodnutí přidělena nebyla, z podání stěžovatelky je podle jejího obsahu zřejmé,
že námitka podjatosti směřuje vůči soudkyni JUDr. Petře Venclové, Ph.D., která se dříve
na projednání a rozhodnutí jiné věci stěžovatelky podílela.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům
či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané
věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje
jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti
žaloby či odmítnutí věcného posouzení žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil,
je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen
z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho
dřívějších rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky,
jako je kasační stížnost ve smyslu ust. §102 a násl. s. ř. s.
V daném případě je podle žalobkyně důvodem podjatosti soudkyně JUDr. Petry
Venclové, Ph.D. její dřívější rozhodovací činnost související s projednávanou věcí a její
rozhodování v jiných věcech. Jak již bylo výše uvedeno, důvodem k vyloučení soudce nemohou
být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané nebo jiné věci nebo v jeho
rozhodování v těchto věcech. Žalobkyní tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost,
proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené
soudkyně k žalobkyni, žalované či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o její
nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. září 2014
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu