ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.366.2014:68
sp. zn. Nao 366/2014 - 68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně Ing. J. P.,
proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu
376/1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2013, č. j. 2013/15992 - 421,
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2014,
č. j. 36 Ad 10/2014 – 14, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 2 As 66/2014, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti
soudcům devátého senátu Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. Nao 330/2014,
takto:
Soudci devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara
Pořízková a JUDr. Petr Mikeš nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 330/2014.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 4. 6. 2013 se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2013, č. j. 2013/15992 - 421, kterým bylo zamítnuto
její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně ze dne
30. 1. 2013, č. j. MPSV-UP/1189371/13/AIS-ZAM. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
12. 3. 2014, č. j. 36 Ad 10/2014 – 14, byla věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě
jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení napadla stěžovatelka kasační stížností.
V řízení o kasační stížnosti stěžovatelka vznesla námitka podjatosti členů druhého senátu
zdejšího soudu, který byl dle platného rozvrhu práce k projednání a rozhodnutí kasační stížnosti
povolán. O uvedené námitce bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 6. 2014, č. j. Nao 219/2014 - 41 tak, že soudkyně JUDr. Miluše Došková a Mgr. Eva Šonková
nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 2 As 66/2014. Vůči třetímu členu druhého senátu zdejšího soudu, JUDr. Karlu
Šimkovi, nebyla námitka podjatosti stěžovatelkou uplatněna.
V souvislosti s usnesením č. j. 2 As 66/2014 - 50 ze dne 14. 8. 2014, kterým předsedkyně
druhého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková vyzvala stěžovatelku
k předložení plné moci advokáta, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti,
nebo k prokázání, že má stěžovatelka vysokoškolské právnické vzdělání, stěžovatelka opětovně
vznesla námitku podjatosti soudkyně JUDr. Miluše Doškové.
Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce předložena k posouzení
a rozhodnutí devátému senátu zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. Nao 330/2014.
Stěžovatelka po poučení o složení tohoto senátu a o možnosti uplatnit v propadné lhůtě jednoho
týdne námitku podjatosti, tuto včas vznesla, a to jak vůči všem soudcům devátého senátu
ve složení JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš, tak i vůči všem
soudcům senátu desátého, kterými jsou Mgr. Daniela Zemanová, JUDr. Zdeněk Kühn
a JUDr. Miroslav Výborný. Tito zastupují členy devátého senátu v případě dlouhodobé
nepřítomnosti některého z nich. Podjatost všech jmenovaných soudců spatřuje stěžovatelka
v tom, že rozhodovali v předchozích řízeních, která se stěžovatelky týkala. Podle stěžovatelky
se také Nejvyšší správní soud dlouhodobě nezabývá řadou jejích podání, nerespektuje procesní
postupy, neřeší námitky podjatosti a porušování procesních postupů vlastních soudců ani soudců
krajských soudů a činí průtahy v řízení, čímž opakovaně jedná v rozporu se zákonem a ústavně
garantovanými právy stěžovatelky a porušuje tak její právo na spravedlivý proces.
Soudci JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš shodně
prohlásili, že nemají žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení a nepodíleli se na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Jde-li o soudce senátu desátého, s ohledem na skutečnost, že v daném případě nepřichází
v úvahu jejich zastupování některého z členů senátu devátého, neboť žádný z nich není
dlouhodobě nepřítomen, a současně není u žádného ze soudců devátého senátu naplněn důvod
pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jak je dále rozvedeno, Nejvyšší správní soud
samostatně podjatost soudců desátého senátu neposuzoval, neboť to neshledal účelným.
Jejich rozhodování ve věci sp. zn. Nao 330/2004 totiž nepřichází v úvahu.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům
a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy)“ [srovnej rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2014 - 70].
Jak již výše uvedeno, stěžovatelka dovozuje podjatost všech soudců devátého senátu
zdejšího soudu především z toho, že rozhodovali v předchozích řízeních, která se stěžovatelky
týkala. Z citovaného §8 odst. 1 s. ř. s. však plyne, že právě skutečnost, namítaná stěžovatelkou,
je jako důvod podjatosti soudců (členů senátu) vyloučena. Pro předchozí rozhodování jiných věcí,
v nichž byla (je) stěžovatelka účastnicí, totiž soudci devátého senátu zdejšího soudu nemohou být
vyloučeni. Naopak ty důvody, které zákon jako důvody podjatosti uvádí, stěžovatelka vůbec
netvrdí.
Vyloučení soudců z projednání a rozhodování věci má být přitom vyjímečné, neboť jde
o prolomení ústavně garantované zásady zákonného soudce, zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. I proto soudní
řád správní ve svém §8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla zdůvodněna a aby byly
uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. To však stěžovatelka nerespektuje a žádné
konkrétní důvody, svědčící o poměru soudců devátého senátu k věci, účastníkům řízení
nebo o tom, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení neuvádí. Neuvádí konkrétní poznatky, které by měly nebo mohly
svědčit o možném poměru členů devátého senátu Nejvyššího správního soudu k věci
či účastníkům řízení, ani netvrdí, v čemž konkrétně tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem
se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na jejím projednávání podílejí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku
podjatosti soudců – členů devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petr Mikeše důvodnou; ve věci tedy bude dále rozhodovat
devátý senát Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném složení.
Nejvyšší správní soud nad rámec shora uvedeného považuje za potřebné doplnit,
že ačkoliv stěžovatelka také, mezi jinými, vytýká zdejšímu soudu průtahy v řízení, sama svými
opakovanými, avšak nekonkrétními či věcně neopodstatněnými námitkami podjatosti
(vznášenými v téže věci) tyto průtahy řízení vyvolává, neboť Nejvyšší správní soud je povinen
se zabývat všemi výhradami, které k soudcům zdejšího soudu stěžovatelka uplatňuje, tím se však
současně oddaluje věcné projednání její kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu