ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.58.2014:46
sp. zn. Nao 58/2014 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti
žalovanému: Generální finanční ředitelství, odbor majetkových daní, oceňování a ostatních
agend, se sídlem Lazarská 7, Praha 1, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2013,
č. j. 35105/13/7001-31001-505350, vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af
164/2013, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudci Krajského soudu v Ústí
nad Labem, JUDr. Petru Černému, Ph.D.,
takto:
Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, JUDr. Petr Černý, Ph.D., není
v y l o u č e n z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem
pod sp. zn. 15 Af 164/2013.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 16. 10. 2013 se žalobce domáhá zrušení nebo vyslovení nicotnosti shora
uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti
rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 19. 12. 2012, č. j. 13856/12-1500-
507486, jímž bylo zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o vyslovení neúčinnosti doručení výzvy
ze dne 26. 7. 2012, č. j. 8363/12-1500-507486, k odstranění vad jeho podání ze dne 10. 4. 2012
z důvodu neuhrazení poplatkové povinnosti spojené s podáním takovéto žádosti.
[2] Podáním ze dne 27. 12. 2013 požádal žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem (dále
jen „krajský soud“) o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků,
a to i se zpětnou účinností. Na základě této skutečnosti krajský soud zaslal žalobci k vyplnění
prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce v projednávané věci (dále jen „prohlášení“) spolu s přípisem ze dne
2. 1. 2014. Žalobce následně soudu doručil písemnost, jež obsahovala vyplněné prohlášení, které
obsahově neodpovídalo formuláři prohlášení zaslaným žalobci krajským soudem a nebylo vyplněno
v souladu s pokyny. Písemností ze dne 16. 1. 2014 krajský soud zaslal žalobci prohlášení
k opětovnému vyplnění, přičemž podrobně popsal, jakým způsobem je třeba prohlášení vyplnit
a jaké dokumenty případně přiložit, aby mohlo být věcně rozhodnuto o žádosti žalobce.
[3] Přípisem ze dne 24. 1. 2014 doručeným krajskému soudu dne 28. 1. 2014 reagoval žalobce
na písemnost soudu z 16. 1. 2014 a zároveň uplatnil námitku podjatosti vůči soudci JUDr. Petru
Černému, Ph.D. Obsahově shodný přípis s opravenými chybami v psaní pak žalobce doručil
krajskému soudu dne 31. 1. 2014. Žalobce uvádí, že u něj jsou dány předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků a současně mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, protože
je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv a je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci
mohla vzniknout újma. Řádně vyplněným prohlášením žalobce prokázal a doložil, že od 1. 10. 2012
zůstal bez příjmů a je tak důvodné (stejně jako na základě stejných podkladů v jiných věcech),
aby byl i v této věci osvobozen od soudních poplatků a současně mu byl ustanoven zástupce z řad
advokátů. Požadavky krajského soudu na rozvedení údajů uvedených žalobcem v prohlášení v části
Závazky a v části Osobní majetek považuje za zjevně účelové. Žalobce uzavírá, že upřednostňování
zájmu státu na příjmu ze soudních poplatků před jeho právem na přístup k soudu je v rozporu
s principem spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,
navíc bylo na základě stejných podkladů žalobci v jiných řízeních vyhověno a osvobození
od soudních poplatků i ustanovení zástupce soudem přiznáno (princip předvídatelnosti soudních
rozhodnutí). Žalobci tak nezbývá než vznést námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Černého,
Ph.D.
[4] Ve svém vyjádření k podané námitce JUDr. Petr Černý, Ph.D., uvedl, že tvrzená podjatost
je ze strany žalobce shledávána toliko v okolnostech, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci, když dle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. právě tyto okolnosti nejsou důvodem
pro vyloučení soudce.
[5] Nejvyšší správní soud se zabýval namítanou podjatostí JUDr. Petra Černého, Ph.D.,
a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyslovení podjatosti tohoto soudce.
[6] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr
k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou
též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li
namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také zasahuje
do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit
pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[8] Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce
JUDr. Petra Černého, Ph.D., v postupu tohoto soudce v řízení o projednávané věci, a to zejména
ve skutečnosti, že tento soudce vyzval písemností ze dne 16. 1. 2014 žalobce k opětovnému
a podrobnějšímu vyplnění prohlášení. Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. však výslovně stanoví,
že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jelikož žalobce spatřoval podjatost
soudce pouze v postupu tohoto soudce v řízení o projednávané věci, neshledal Nejvyšší správní
soud s ohledem na ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Černého,
Ph.D., důvodnou.
[9] Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku
rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. února 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu