ECLI:CZ:NSS:2015:1.AFS.187.2015:17
sp. zn. 1 Afs 187/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové, v právní věci žalobkyně: Befacoal s. r. o.,
se sídlem Sokolská 46/1795, Praha 2, zastoupena JUDr. Annou Horákovou, advokátkou
se sídlem Žitná 47, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem
Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2015,
č. j. 5954-2/2015-900000-304.7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 13. 7. 2015, č. j. 6 Af 30/2015 – 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zastaveno
řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2015, č. j. 5954-2/2015-900000-304.7,
ve věci odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu.
[2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek
je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty
pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí §40 s. ř. s., podle kterého lhůta
stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Jako lhůta určená podle týdnů
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[5] Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že usnesení městského soudu,
v němž byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení
kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno
v pátek dne 24. 7. 2015. V kasační stížnosti bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění tvrdí, že jí bylo
doručeno až v pondělí 27. 7. 2015. Ze spisu městského soudu nicméně vyplývá, že jí bylo
odesláno do datové schránky dne 14. 7. 2015. Po uplynutí 10 dnů od dodání,
aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má přístup k dodanému dokumentu,
byla tato zpráva doručena fikcí. Fikce doručení proto nastala v pátek 24. 7. 2015.
[6] Zástupkyně stěžovatelky se ještě v řízení před městským soudem pokoušela o nápravu.
Podle §9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, totiž soud, který usnesení
o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku vydal, zruší toto usnesení, je -li poplatek zaplacen
dříve, než dané usnesení nabylo právní moci. Zástupkyně stěžovatelky v pondělí 27. 7. 2015
soudní poplatek uhradila s odůvodněním, že byla od 20. 7. do 26. 7. 2015 na dovolené,
a proto ji usnesení městského soudu bylo doručeno až právě v pondělí 27. 7. 2015.
Podle §64 s. ř. s. ve spojení s §50d o. s. ř. je sice možné navrhnout neúčinnost doručení
a s ní spojit požadovaný úkon, to však stěžovatelka neučinila. K prohlášení neúčinnosti
doručení je však nutná aktivita adresáta (k tomu blíže usnesení NSS ze dne 18. 3. 2010,
č. j. 9 As 7/2010 - 53). Navíc dovolenou, kterou jako důvod své nepřítomnosti dopředu měla
v tomto případě nahlásit soudu, nelze v posuzované věci brát jako omluvitelný důvod
(viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha:
C. H. Beck, 2013, s. 197). Tuto dovolenou ostatně ani nijak nedoložila.
[7] Usnesení městského soudu podle Nejvyššího správního soudu bylo stěžovatelce
doručeno v pátek dne 24. 7. 2015 (§55 odst. 5 ve spojení s §54 odst. 5 s. ř. s.). Konec lhůty dvou
týdnů pro podání kasační stížnosti připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pátek 7. 8. 2015.
[8] Kasační stížnost byla podána elektronicky až v pondělí 10. 8. 2015. Nejvyšší správní soud
proto dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně, a z tohoto důvodu
ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu