ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.161.2014:27
sp. zn. 1 As 161/2014 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobců: a) Mgr. M. K.,
b) Mgr. Ing. P. K., oba zastoupeni JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem
Bělehradská 2759, 390 05 Tábor, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 21. 5. 2014,
č. j. MV-34268-4/VS-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 19. 8. 2014, č. j. 3Ad 13/2014 - 38,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Dne 3. 2. 2014 vydalo Ministerstvo vnitra rozhodnutí, jímž nepřiznalo žalobcům finanční
náhradu dle zákona č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České
republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím
smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Rozklad žalobců zamítl
ministr vnitra dne 21. 5. 2014 v záhlaví označeným rozhodnutím. Proti tomuto rozhodnutí podali
žalobci žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten dospěl k závěru, že ve věci není dána věcná
příslušnost soudů rozhodujících ve správním soudnictví a v záhlaví specifikovaným usnesením
proto žalobu odmítl. Zároveň stěžovatele poučil o možnosti podat ve lhůtě jednoho měsíce
od právní moci usnesení žalobu v občanském správním řízení k místně příslušnému okresnímu
soudu.
[2] Proti usnesení městského soudu brojí žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížností
podanou dne 6. 10. 2014.
[3] Dříve než Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení stěžovatelem uplatněných
kasačních námitek, zabýval se otázkou, zda jsou v dané věci splněny všechny podmínky řízení.
[4] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním
kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních
poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5.000 Kč.
Jelikož tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 27. 11. 2014, č. j. 1 As 161/2014 – 24, vyzval každého
ze stěžovatelů ke splnění jeho poplatkové povinnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci
uvedeného usnesení. Výzva byla zástupkyni stěžovatelů doručena dne 4. 12. 2014.
[5] Do dnešního dne však k zaplacení soudního poplatku nedošlo. Stěžovatelé ani nepožádali
o osvobození od soudních poplatků ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stejně tak soudu nesdělili žádné okolnosti, které
by osvědčovaly existenci nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by jim mohla vzniknout újma,
a nedoložili, že bez své viny nemohli poplatek dosud zaplatit (viz §9 odst. 4 písm. c) zákona
o soudních poplatcích). Soud proto řízení zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[6] Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. února 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu