ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.228.2015:16
sp. zn. 1 As 228/2015 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Z. P., proti žalovanému:
Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 6/2, Praha 2, o žalobě proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 26. 5. 2015, č. j. 7To 216/2015, v řízení o kasační stížnosti podané A. H.
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2015, č. j. 10 A 126/2015 – 5,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud dne 25. 9. 2015 obdržel kasační stížnost, kterou jménem žalobce
podal jeho zmocněnec pro řízení před Městským soudem v Praze A. H. Domáhá se zrušení shora
označeného usnesení městského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba směřující proti jinému
usnesení městského soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 7 To 216/2014, kterým byla podle
§148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zamítnuta
stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci pod sp. zn. 44 T 44/2014. Ze
spisového materiálu vyplývá, že pan A. H. byl zmocněn k „zastupování ve věci správní žaloby proti
usnesení ČR - Městského soudu v Praze, ze dne 26. května 2015, č. j. 7 To 216/2015“. Sám žalobce
kasační stížnost nepodal.
Podle §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je kasační
stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná
na řízení (dále jen „stěžovatel“), domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je
přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Podle §105 odst. 2
s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle
§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pak platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán
osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
A. H. nebyl účastníkem řízení před městským soudem. Ke kasační stížnosti pak nedoložil
plnou moc, která by ho výslovně opravňovala k jejímu podání jménem žalobce. Nejvyššímu
správnímu soudu je současně z úřední činnosti známo, že pan A. H. není advokátem. Není proto
oprávněn žalobce v řízení o kasační stížnosti zastupovat. Za dané situace Nejvyšší správní soud
ani nevyzýval žalobce k doplnění příslušné plné moci, protože je zjevné, že tato kasační stížnost
byla za všech okolností podána osobou neoprávněnou.
Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podanou A. H.
podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 3, větou první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno nebo žaloba (zde kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu