ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.253.2014:43
sp. zn. 1 As 253/2014 – 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Z. P.,
proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 1, se sídlem Ovocný trh 587/14, Praha 1, o žalobě
proti opatření žalovaného ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 44T 44/2014, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2014, č. j. 6 A 218/2014-29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení městského soudu, kterým byla jeho žaloba pro nedostatek pravomoci soudu
o ní rozhodnout odmítnuta.
[2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek
je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[3] Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 s. ř. s., dle kterého
lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem
dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40 odst. 2 s. ř. s.
končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto
měsíce.
[5] Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora uvedené usnesení městského
soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho
doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, bylo obecnému zmocněnci stěžovatele
doručeno v pondělí 15. 12. 2014.
[6] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s.
pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. na pondělí 29. 12. 2014. Tento den byl tedy posledním
dnem pro včasné podání kasační stížnosti (tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který
má povinnost ji doručit).
[7] Kasační stížnost byla soudu zaslána emailem a současně i podána k poštovní přepravě
dne 30. 12. 2014, tj. jeden den po zákonem stanovené lhůtě. Nejvyšší správní soud proto dospěl
k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně. Z tohoto důvodu ji podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. února 2015
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu