ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.67.2015:36
sp. zn. 1 As 67/2015 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele:
Mgr. M. Z., proti odpůrci Statutární město Olomouc, se sídlem Horní náměstí 583, Olomouc,
zastoupenému JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc, o návrhu na
zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2014, Územní plán Olomouce, vydaného
zastupitelstvem Statutárního města Olomouc dne 15. 9. 2014, v řízení o kasační stížnosti odpůrce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2015, č. j. 79A 9/2014 – 42, o návrhu
odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Odpůrci se u k l á d á zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí soudní
poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 2. 2015, č. j. 79 A 9/2014 - 42 zrušil
k návrhu navrhovatele Územní plán Olomouc, vydaný zastupitelstvem Statutárního města
Olomouc dne 15. 9. 2014 jako opatření obecné povahy č. 1/2014, v části týkající se vymezení
zastavitelné plochy, plochy stabilizované v zastavěném území a plochy pro přestavbu, označených
jako plochy 09/068Z, 09/069P a 09/079S, v rozsahu pozemků parc. č. X a X, zapsaných na listu
vlastnictví č. X v kat. ú. X, v regulativu využití ploch a dohodě o parcelaci DP-25.
[2] Proti tomuto rozsudku podal odpůrce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž požádal
o přiznání odkladného účinku. K návrhu uvedl, že pravomocné zrušení části územního plánu
v regulativu využití ploch a dohodě o parcelaci může mít na dobu do rozhodnutí soudu o kasační
stížnosti zásadní následky pro poměry a řešení daného území. Z rozhodnutí soudu by dle něj
vycházela všechna územní a stavební řízení týkající se daného území. Stěžovateli tak může
vzniknout újma v podobě využití území způsobem, který odporuje jeho představě a celkové
koncepci rozvoje daného území.
[3] Krajský soud se, ač měl, vůbec nezabýval dohodou o parcelaci, a bez dalšího ji zrušil,
ovšem pouze ve vztahu k pozemkům navrhovatele, zatímco ostatní vlastníky zavazuje,
důsledkem čehož je zmatečná situace a právní nejistota pro ostatní vlastníky. Má za to, že pokud
by podle krajského soudu měly být více šetřeny pozemky ve vlastnictví navrhovatele, o to více
budou dotčeny pozemky jiných vlastníků, protože pozemky ve vlastnictví stěžovatele jsou
již veřejnými plochami prakticky zcela v územním plánu zasaženy a další pozemky již stěžovatel
v této oblasti nemá.
[4] Dále stěžovatel uvádí, že je povinen bez zbytečného odkladu po zrušení části územního
plánu začít projednávat jeho změnu. Pokud by však Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
vyhověl, všechny kroky ke změně územního plánu by byly bezpředmětné, znamenaly by ztrátu
času a finančních prostředků a rovněž zátěž pro všechny dotčené subjekty, včetně vlastníků
pozemků v daném území.
[5] Podle stěžovatele je přiznání odkladného účinku v souladu s veřejným zájmem, právní
následky rozhodnutí krajského soudu znamenají újmu jak pro stěžovatele, tak pro vlastníky
pozemků v dotčené oblasti.
[6] Navrhovatel ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že s jeho přiznáním nesouhlasí. Pro jeho přiznání není důvod, odůvodnění stěžovatele je podle
něj nedostačující. Na namítané skutečnosti měl stěžovatel pamatovat již při procesu pořizování
územního plánu, během něhož byl na vady upozorňován.
II.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele
přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Ustanovení §73 s. ř. s.
sice upravuje rozhodování o návrhu na odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí správního
orgánu, a jak již zdejší soud v minulosti dovodil, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné
povahy nebo jeho části schází zákonný podklad pro jeho aplikaci (viz usnesení zdejšího soudu
ze dne 6. 10. 2010, č. j. 9 Ao 4/2010 – 20), v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského
soudu o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části však takový zákonný podklad
představuje citovaný §107 odst. 1 s. ř. s. Z povahy věci pak možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti připadá v úvahu právě v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí, kterým
krajský soud vyhověl (byť jen částečně) návrhu a napadené opatření obecné povahy
nebo jeho část zrušil. Případný odkladný účinek přiznaný kasační stížnosti totiž bude působit vůči
rozhodnutí krajského soudu, tj. zamezí důsledkům zrušujícího rozsudku krajského soudu
po dobu řízení o kasační stížnosti.
[8] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Návrh stěžovatele podmínky podle §73 odst. 2 s. ř. s. splňuje. Pokud by za současného
stavu, tedy po vydání rozsudku krajského soudu, jímž byla zrušena část územního plánu
v regulativu využití ploch a dohodě o parcelaci, bylo kupříkladu vydáno územní rozhodnutí
týkající se daného území, došlo by ke znemožnění komplexního řešení využití území v souladu
s celkovou koncepcí rozvoje území města. Tato obava stěžovatele je opodstatněná, v návrhu
na zrušení části opatření obecné povahy sám navrhovatel uvedl, že dne 11. 9. 2014 byla podána
žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby objektu seniorského bydlení, jejíž kopii
přiložil k podanému návrhu.
[10] Navrhovatel újmu, která by mohla vzniknout v důsledku opětovné změny právního stavu
přiznáním odkladného účinku, neuvedl, pouze konstatoval, že s přiznáním odkladného účinku
nesouhlasí. Vzhledem k podmíněnosti rozhodování o změnách v území dohodou o parcelaci,
s jejímž obsahem musí souhlasit vlastníci nemovitostí dotčených navrhovaným záměrem
(srov. §43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), tedy i navrhovatel,
odložení účinků rozsudku krajského soudu bez dalšího neznamená možnost stěžovatele iniciovat
kroky směřující k vybudování veřejného prostranství. Nejvyšší správní soud proto dospěl
k závěru, že újma hrozící stěžovateli je nepoměrně větší, než újma, jež by přiznáním odkladného
účinku vznikla navrhovateli.
[11] Přiznání odkladného účinku podle Nejvyššího správního soudu není v rozporu s žádným
důležitým veřejným zájmem, navrhovatel ostatně ani netvrdil opak. Je tedy naplněna i druhá
podmínka podle §73 odst. 2 s. ř. s.
[12] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě návrhu
stěžovatele jsou podmínky pro přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti podle
§107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. naplněny a výrokem I přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud nikterak nepředjímá budoucí
rozhodnutí o věci samé.
[13] Výrok II. usnesení vychází z toho, že podle §4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, aplikovaného per analogiam, povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto, a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovateli bylo proto
uloženo zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí soudní poplatek za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1.000 Kč. Poplatek je možno zaplatit
na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky,
pobočka Brno, variabilní symbol pro identifikaci platby je 1010406715.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2015
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu