ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.74.2015:12
sp. zn. 1 As 74/2015 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalované: Česká pošta, s. p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2015, č. j. 3 A 157/2014 – 12,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou doručenou městskému soudu dne 17. 12. 2014 domáhal ochrany
před nezákonným zásahem žalované. Na základě žádosti žalobce o osvobození od soudních
poplatků městský soud vydal dne 24. 2. 2015 usnesení, kterým neosvobodil žalobce od soudních
poplatků a zároveň jej vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000 Kč.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl toto usnesení kasační stížností ze dne 2. 4. 2015,
ve které se domáhal jeho zrušení. V textu kasační stížnosti stěžovatel způsobem sobě příznačným
a veskrze nesrozumitelným vytýká postupu městského soudu nejrůznější skutečnosti,
resp. domnělé skutečnosti opřené o své představy o správnosti postupu městského soudu.
Stěžovatel zejména namítá, že nežádá osvobození od soudních poplatků, ale od jednoho
konkrétního poplatku. Soud dle jeho názoru postupuje v obdobných věcech různě a aplikuje
zastaralou judikaturu.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Nejvyšší správní soud dovodil, že kasační stížnost je nepřípustná pro nedostatek
podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a) ve spojitosti s §120 s. ř. s., a to z dále uvedených
důvodů.
[4] Nejvyšší správní soud předně konstatuje, že se jedná o další z řady věcí, kdy stěžovatel
napadá kasační stížností procesní rozhodnutí krajského (městského) soudu týkající se otázky
osvobození od soudních poplatků. Kasační soud opakovaně vyhodnotil okolnosti,
za nichž stěžovatel uplatňuje u soudu svá práva, jako projev svévolného a účelového uplatňování
práva (viz např. rozsudek ze dne 8. 3. 2012, č. j. 2 As 45/2012 – 11). Stěžovatel svá práva
uplatňuje převážně zjevně šikanózním způsobem a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení
sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (viz rozsudek ze dne 7. 6. 2012. č. j. 2 As 82/2012 - 13).
[5] V evidenci zdejšího soudu je vedeno ke dni 2. 6. 2015 celkem 1.325 spisů, kde žalobce
vystupuje v pozici stěžovatele, resp. navrhovatele. Z evidence je dále patrné, že množství
žalobcem vedených sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede
takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nemělo
být vyhověno. Rozhodující je sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená
s opakováním obdobných či zcela identických argumentů.
[6] V projednávané věci městský soud v souladu s žádostí stěžovatele posoudil majetkové
poměry stěžovatele na základě jeho čestného prohlášení a oprávněně dospěl k závěru,
že stěžovatelem poskytnuté údaje jsou neúplné a nekonkrétní. Osvobodit lze podle zákonné
úpravy pouze od všech soudních poplatků (viz §36 odst. 3 s. ř. s.) nikoliv jen od jednoho,
jak se mylně domnívá stěžovatel. Zároveň poukázal na skutečnost, že stěžovatel iniciuje enormní
počet sporů, přičemž jejich charakter je samoúčelný a ze samotného postupu žalobce v nich není
patrná snaha o jejich vyřešení, ale spíše neustálé zpochybňování i jen dílčích úkonů správního
orgánu a soudu. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že je na místě odepřít stěžovateli
dobrodiní osvobození od soudního poplatku.
[7] Obdobně jako v jiných právních věcech stěžovatele je i nyní Nejvyšší správní soud
přesvědčen, že stěžovatel svou kasační stížností toliko zneužívá práva na soudní ochranu, veden
snahou vést soudní řízení pro řízení, a nikoliv proto, aby byla ochraňována jeho reálně existující
práva. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné a kasační stížnost je zcela zjevně
bezúspěšná. Nejvyšší správní soud však upozorňuje, že toto rozhodnutí nevede k budoucímu
paušálnímu odmítnutí jakéhokoliv podání, jímž by se stěžovatel obracel na soud. Shora
předestřený postup představuje pouze materiální korektiv formálního pojímání práva na soudní
ochranu v souladu s principem ekvity (spravedlnosti) a bude vyhrazen zcela výjimečným
případům, u nichž se běžný procesní postup bude jevit jako úplně neefektivní, a současně bude
zcela zjevné, že kasační stížnost nemůže být úspěšná. V tomto ohledu tedy bude třeba dbát
zvýšené opatrnosti a pečlivě se seznámit se skutkovými i právními okolnostmi případu stejně
jako v ostatních věcech.
[8] Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který
zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva
(a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva
v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, které
zdejší soud vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 – 48,
č. 869/2006 Sb. NSS. Zneužitím práva se rozumí „situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo
k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného,
je jenom zdánlivě dovolené“. Dále lze odkázat na vymezení konceptu zneužití práva obsažené
v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010,
č. j. 1 As 70/2008 – 74, č. 2099/2010 Sb. NSS (viz také v daném usnesení citovanou judikaturu).
[9] O odmítnutí kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud ve srovnatelných věcech
stěžovatele již vícekrát (viz usnesení ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 8 As 130/2012, ze dne 8. 4. 2014,
č. j. 6 As 79/2014 – 4, či ze dne 20. 11. 2014, č. j. 10 As 221/2014 - 13).
III. Závěr a náklady řízení
[10] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle
§46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[11] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. června 2015
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu