ECLI:CZ:NSS:2015:10.ADS.104.2015:38
sp. zn. 10 Ads 104/2015 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J. J., zast. JUDr. Josefem
Cholastou, advokátem se sídlem Hlavní náměstí 46/14, Krnov, proti žalovanému: Ministerstvo
práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 16. 8. 2011, čj. 2011/44074-421, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2015, čj. 38 Ad 9/2012 – 152, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, ze dne 19. 4. 2011, čj. BRF-346/2011-A1,
ve spojení s rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 16. 8. 2011,
čj. 2011/44074-421.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2011, čj. 2011/44074-421
(dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Tímto rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Úřadu
práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě ze dne 19. 4. 2011, čj. BRF-346/2011-A1,
jímž byla stěžovateli uložena povinnost vrátit podporu v nezaměstnanosti za období
od 9. 1. 2009 do 26. 4. 2010 ve výši 62 299 Kč. Součástí kasační stížnosti byl i návrh stěžovatele
na přiznání odkladného účinku.
[2] Podle ustanovení §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Pro posouzení návrhu se přiměřeně použije
ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel, který se domáhá přiznání odkladného
účinku, nese břemeno tvrzení a je povinen jím tvrzené skutečnosti přiměřeně doložit.
[3] Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodnil obecně
tím, že výkon rozhodnutí žalovaného by mohl způsobit nevratné následky rodině stěžovatele
se dvěma nezletilými dětmi. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 5. 2015,
čj. 10 Ads 104/2015 – 13, stěžovatele vyzval k doplnění důvodů návrhu na přiznání odkladného
účinku. Stěžovatel výzvě vyhověl a uvedl, že případný výkon rozhodnutí správních orgánů
by vedl k nevratné likvidaci jeho majetku. Stěžovatel je od roku 2012 bez zaměstnání
a v současnosti se spolu s dalším osobami pokouší zahájit podnikání jako lektor autoškoly,
aby zajistil příjem na obživu a bydlení rodinných příslušníků. V případě vedené exekuce
mu nebude poskytnuta dotace od Úřadu práce na zahájení samostatně výdělečné činnosti.
[4] Žalovaný svého práva vyjádřit se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti stěžovatele nevyužil.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele o přiznání odkladného účinku
jeho kasační stížnosti a vyvodil následující závěry. Stěžovatel není zaměstnán, má dvě děti,
které jsou na něm finančně závislé. Nejvyšší správní soud z usnesení krajského soudu ze dne
19. 12. 2014, čj. 38 Ad 9/2012 – 98, kterým byl stěžovateli ustanoven právní zástupce ověřil,
že stěžovatel má závazky ve výši přibližně 1 000 000 Kč, čelí několika exekučním řízením.
Finančně závislá je na něm i jeho manželka, která je jako nezaměstnaná vedena na úřadu práce.
[6] Aniž by tím bylo předjímáno konečné rozhodnutí ve věci, je Nejvyšší správní soud
na základě uvedených skutečností přesvědčen, že případným výkonem správních rozhodnutí
spočívajícím ve vymáhání částky 62 299 Kč, kterou stěžovatel podle spisového materiálu
nedisponuje, by stěžovatel byl spolu se svou rodinou postižen na majetku způsobem,
který pro něj znamená nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznání odkladného účinku
vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku v tomto případě zároveň není v rozporu
s důležitým veřejným zájmem ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud proto z výše uvedených důvodů přiznal kasační stížnosti
stěžovatele odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním
soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne
19. 4. 2011, čj. BRF-346/2011-A1, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věci
ze dne 16. 8. 2011, čj. 2011/44074-421.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu