ECLI:CZ:NSS:2015:10.ADS.201.2014:27
sp. zn. 10 Ads 201/2014 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové,
soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. P. B., MBA, .
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 29. 4. 2014, čj. 42000/003194/14/010/NT, v řízení o kasační
stížnosti žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2014, čj. 2 Ad 22/2014 -
9,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2014, čj. 2 Ad 22/2014 – 9,
se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1) Ve výroku označeným usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
byla odmítnuta žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí žalované (dále jen „stěžovatelka“),
kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení
ze dne 28. 2. 2014. Rozhodnutí se týkalo povinnosti žalobce uhradit regresní náhradu ve výši
395 728 Kč podle §126 odst. 1 a 4 zákona č. 187/2006 Sb. (dále jen „zákon o nemocenském
pojištění“). Městský soud dospěl s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
17. 1. 2014, čj. 4 Ads 100/2013 – 26, k závěru, že rozhodnutí ve věci nároku na regresní náhradu
je rozhodnutím správního orgánu ve věci soukromoprávní ve smyslu §7 odst. 2 o. s. ř.
Na základě tohoto názoru žalobu odmítl a odkázal žalobce na možnost podat žalobu u věcně
a místně příslušného soudu rozhodujícího v soukromoprávním řízení.
2) Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, ve které namítla nezákonnost
pro nesprávné posouzení právní otázky a nezákonné odmítnutí návrhu.
Stěžovatelka se neztotožnila se závěrem městského soudu, dle něhož je rozhodnutí o povinnosti
žalobce zaplatit regresní náhradu za vyplacenou dávku nemocenského pojištění rozhodnutím
vydaným v soukromoprávní věci. V textu kasační stížnosti rozvedla důvody svědčící pro opačný
názor. Poukázala též na další řízení vedené v totožné věci žalobce Nejvyšším správním soudem
pod sp. zn. 7 Ads 165/2014. Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu o shodné právní otázce
rozhoduje v řízení pod sp. zn. Konf 8/2014, Konf 14/2014 a Konf 23/2014.
3) S ohledem na výše uvedené stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené
usnesení městského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
4) Kasační stížnost je podle ustanovení §102 a násl. s. ř. s. přípustná. Proti usnesení
o odmítnutí žaloby lze podat kasační stížnosti pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí
o odmítnutí návrhu (§103 písm. e/ s. ř. s.), v rámci tohoto důvodu Nejvyšší správní soud
posoudí i ostatní případné námitky nezákonnosti. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené
usnesení v souladu s ust. §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody uplatněnými
stěžovatelkou v kasační stížnosti, přitom neshledal vadu uvedenou v odstavci 4, k níž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
5) Spornou otázkou v projednávané věci je posouzení, zda rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení o uložení povinnosti uhradit regresní náhradu podle §126 odst. 1 zákona
o nemocenském pojištění má být přezkoumáno ve správním soudnictví či v soukromoprávním
řízení dle o. s. ř.
6) Touto otázkou se zabýval zvláštní senát Nejvyššího správního soudu v řízení vedeném
o záporném kompetenčním sporu vydat rozhodnutí, jehož účastníky byly Okresní soud v Hradci
Králové a Krajský soud v Hradci Králové. V usnesení ze dne 12. 3. 2015, čj. Konf 8/2014 – 25,
zvláštní senát podrobně rozvedl záměr zákonodárce, veřejný zájem na výběru regresních náhrad,
vzájemné vztahy účastníků náhradového vztahu, odlišnosti náhrad podle zákona o nemocenském
pojištění od soukromoprávních náhrad podle jiných právních předpisů a původ nároku
ve veřejném právu. Na základě uvedeného dospěl k závěru, že povaha náhradového vztahu
podle §126 zákona o nemocenském pojištění je veřejnoprávní, rozhodnutí o regresní náhradě
mají proto přezkoumávat soudy ve správním soudnictví.
7) Tříčlenný senát Nejvyššího správního soudu je citovaným rozhodnutím o pravomoci
správních soudů v projednávané věci vázán, proto napadené usnesení městského soudu,
které vycházelo z nesprávného předpokladu o přezkumu v soukromoprávním řízení,
v souladu s §110 odst. 1 věta první s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V tomto řízení
je městský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušujícím
rozhodnutí (§110 odst. 4 s. ř. s.).
8) Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že nepřípustnost zahájení řízení
o kompetenčním sporu ze strany žalované byla vyslovena v rozhodnutí zvláštního senátu ze dne
19. 2. 2015, čj. Konf 14/2014 – 36.
9) O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu