ECLI:CZ:NSS:2015:10.AS.129.2015:24
sp. zn. 10 As 129/2015 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely
Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. R., zast.
JUDr. Viktorem Kvíčalou, advokátem se sídlem nám. T. G. Masaryka 195/18, Prostějov, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015, čj. 22 Ad 15/2015-21,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015, čj. 22 Ad 15/2015-21, se ru š í
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a argumenty kasační stížnosti
[1] Podáním ze dne 12. 4. 2015 žalobce navrhl, aby mu Krajský soud v Brně
(dále jen „krajský soud“) ustanovil zástupce – advokáta pro řízení o jeho žalobě ze dne 2. 4. 2015.
V podání ze dne 24. 4. 2015 žalobce konkrétně požadoval, aby jeho zástupkyní byla ustanovena
JUDr. Blanka Schöblová, jelikož sídlí v Brně, zastupuje žalobce i v jiných kauzách a jeho případ
dobře zná. Krajský soud v záhlaví označeným usnesením ustanovil žalobci bez bližšího
odůvodnění zástupcem JUDr. Viktora Kvíčalu.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti, resp. jejím doplnění,
proti tomuto usnesení namítl primárně jeho nepřezkoumatelnost, neboť krajský soud
se nikterak nevypořádal s jeho návrhem na ustanovení konkrétní advokátky, a zopakoval důvody,
proč právě tuto advokátku ve své žádosti navrhoval. Poukázal také na usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 10. 12. 2013, čj. 3 Ads 97/2013-11 a čj. 3 Ads 98/2013-11,
jimiž mu pro řízení o jím podaných kasačních stížnostech byla ustanovena zástupkyní právě shora
jmenovaná advokátka. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud nyní napadené usnesení
krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Žalovaná vyjádření ke kasační stížnosti nepodala.
II.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační
stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení krajského soudu v rozsahu a v rámci kasační
stížností uplatněných důvodů, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí či jemu předcházející
řízení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“)]. Důvodné kasační stížnosti vyhověl
na základě úvah dále vyložených.
[5] Dle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009,
čj. 7 Azs 24/2008-141, č. 1995/2010 Sb. NSS, jestliže „navrhne účastník řízení ustanovit svým
zástupcem konkrétní osobu a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak […]
je namístě zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení konkrétního
zástupce mohou být především okolnosti, které svojí povahou či významem převažují nad respektováním
rozumných a věcně oprávněných důvodů, které účastník uvedl ve svém návrhu. Takovými situacemi,
kdy nebude vhodné návrhu na ustanovení konkrétního zástupce vyhovět, bude například to, že vzhledem k místu
konání soudního řízení či k místu pobytu účastníka řízení by komunikace zástupce se soudem, s účastníkem
řízení či s jinými osobami narážela na neúměrné obtíže, nebo to, že navrhovaný zástupce je toho času
zaneprázdněn poskytováním právní pomoci jiným osobám a není schopen se věci účastníka řízení věnovat
s potřebnou péčí. V tomto ohledu je nicméně třeba trvat na tom, že pokud soud návrhu účastníka řízení
na ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit.“
[6] Krajský soud však v napadeném usnesení pouze konkretizoval podání, jimiž stěžovatel
o ustanovení zástupce požádal a uvedl jen tolik, že „žalobce prokázal (přiloženými doklady č.l. 9.17)
skutečnost, že jsou v jeho případě dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení
zástupce, [pročež] rozhodl soud podle ustanovení §35 odst. 8, věty první, soudního řádu správního tak,
jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.“ Otázkou, proč stěžovateli ustanovil zástupcem pro žalobní
řízení JUDr. Viktora Kvíčalu a nikoli stěžovatelem navrhovanou JUDr. Blanku Schöblovou,
se však krajský soud nikterak nezabýval. Odůvodnění napadeného usnesení proto nesplňuje
nároky na ně shora citovaným rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
kladené.
[7] Vzhledem k tomu, že již toto pochybení postačuje ke zrušení napadeného usnesení,
Nejvyšší správní soud se zbylými námitkami stěžovatele pro nadbytečnost již nezabýval.
III.
Závěr a náklady řízení
[8] Nejvyšší správní soud proto v záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu zrušil
pro nepřezkoumatelnost dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
O věci Nejvyšší správní soud rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v rozhodnutí o věci
samé (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu