ECLI:CZ:NSS:2015:10.AS.183.2015:18
sp. zn. 10 As 183/2015 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: MIJAMA, s. r. o.,
se sídlem Kladenská 683, Buštěhrad, zast. JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem
Západní 31, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem
Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2015,
čj. 034703/2015/KUSK/OŽP/Vz, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2015, čj. 46 A 72/2015-11, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí
Magistrátu města Kladna, odboru životního prostředí ze dne 4. 2. 2015,
čj. OŽP/R/10/4240/14-17-Zem.201.1.1, jímž bylo ve smyslu §11 odst. 2 zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 64/2014 Sb.,
k žádosti žalobkyně rozhodnuto tak, že nelze vydat rozhodnutí o odvodech za odnětí zemědělské
půdy ze zemědělského půdního fondu na pozemku p. č. 1822/1 v k. ú. v obci Buštěhrad.
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalované Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“)
v záhlaví označeným usnesením odmítl.
[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včasnou
kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání jejího odkladného účinku. Jelikož uvedený návrh
postrádal jakékoli odůvodnění, Nejvyšší správní soud stěžovatelku přípisem ze dne 4. 9. 2015,
čj. 10 As 183/2015-11, vyzval, aby ve lhůtě 5 dnů od jeho doručení doplnila důvody,
o které návrh na přiznání odkladného účinku opírá (přípis byl stěžovatelce prostřednictvím jejího
právního zástupce doručen dne 7. 9. 2015). Na uvedenou výzvu stěžovatelka doposud
nereagovala.
[4] Žalovaný vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepodal.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat,
přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře v této souvislosti opakovaně konstatoval,
že e to navrhovatel odkladného účinku kasační stížnosti, kdo v této souvislosti nese břemeno
tvrzení a břemeno důkazní. Například v usnesení ze dne 21. 3. 2013, čj. 8 As 2/2013-38,
Nejvyšší správní soud uvedl, že „[p]řiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (městského)
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento institut představuje
dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro mimořádné a ojedinělé případy, a to jen na základě
návrhu stěžovatele. Je to přitom právě stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení
výjimečnosti jeho situace oproti ostatním stěžovatelům ve stejné pozici. Stěžovatel tedy musí hrozbu nepoměrně větší
újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit a jednak i náležitě doložit.“
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku žádné důvody
ani přes výzvu neuvedla, břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní neunesla.
Nebylo tudíž prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti, tj. vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatelky,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Z tohoto důvodu nebylo
již tedy třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato musela být naplněna kumulativně.
Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
[8] Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[9] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku
podléhá soudnímu poplatku, a sice dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou
zákona o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1
písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne
29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012–32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku
II. tohoto usnesení uvedeno. Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu
(viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v záložce O soudu\Kontakty\Pokladna.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: