ECLI:CZ:NSS:2015:10.AS.212.2015:22
sp. zn. 10 As 212/2015 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: Mgr. E. M., . zast.
JUDr. Jaroslavou Kalendovou, advokátkou se sídlem Hybešova 726/42, Brno, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím
Finančního ředitelství v Plzni ze dne 5. 12. 2012, čj. 9082/12-1300-401087, čj. 9096/12-1300-
401087, čj. 9097/12-1300-401087, čj. 9098/12-1300-401087, čj. 9099/12-1300-401087, čj.
9101/12-1300-401087, čj. 9102/12-1300-401087, čj. 9104/12-1300-401087, čj. 9105/12-1300-
401087, čj. 9106/12-1300-401087, čj. 9107/12-1300-401087, čj. 9108/12-1300-401087, čj.
9109/12-1300-401087, čj. 9110/12-1300-401087, čj. 9111/12-1300-401087, čj. 9112/12-1300-
401087, čj. 9113/12-1300-401087, čj. 9114/12-1300-401087, čj. 9115/12-1300-401087, čj.
9116/12-1300-401087, čj. 9117/12-1300-401087, čj. 9118/12-1300-401087, čj. 9119/12-1300-
401087, čj. 9120/12-1300-401087, čj. 9121/12-1300-401087, čj. 9122/12-1300-401087, čj.
9123/12-1300-401087, čj. 9124/12-1300-401087, čj. 9125/12-1300-401087, čj. 9126/12-1300-
401087, o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 9. 2015, čj. 30 Af 9/2013-226,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně JUDr. Jaroslavě Kalendové, advokátce,
se p ři zn áv á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1700 Kč,
která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobkyně podala žalobu dle §65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), jež byla odmítnuta usnesením krajského soudu ze dne 26. 4. 2013
pro neodstranění vad. Žalobkyně podala proti tomuto usnesení kasační stížnost
a požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. Nejvyšší správní soud
žalobkyni přiznal usnesením ze dne 20. 9. 2013 osvobození od soudních poplatků ve výši
2 500 Kč a dne 19. 12. 2013 jí usnesením ustanovil zástupkyni – advokátku JUDr. Jaroslavu
Kalendovou. Rozsudkem ze dne 6. 3. 2014 Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu
ze dne 26. 4. 2013 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud vyzval žalobkyni
prostřednictvím advokátky k odstranění vad žaloby; v reakci žalobkyně odstranila vady žaloby
a požádala krajský soud o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud žalobkyni
prostřednictvím advokátky usnesením ze dne 5. 2. 2015 vyzval k odstranění vad žádosti
o osvobození od soudních poplatků tak, že uvede a doloží rozhodné skutečnosti a poučil ji,
jak má vady odstranit. Obdobně ji vyzval znovu usnesením ze dne 29. 6. 2015. Žalobkyně zaslala
krajskému soudu vyplněný formulář - prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech (dále jen „prohlášení“). Krajský soud usnesením ze dne 15. 9. 2015 žádost žalobkyně
zamítl.
II. Obsah kasační stížnosti
[2] Proti naposledy uvedenému usnesení krajského soudu podala žalobkyně
(dále jen „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, ve které namítla, že krajský soud nesprávně
posoudil skutkový stav vyplývající z jí vyplněného prohlášení. Podanou žádost o osvobození
od soudních poplatků zamítl, ačkoliv Nejvyšší správní soud stěžovatelce přiznal v řízení
o kasační stížnosti osvobození ve výši 2 500 Kč. Poplatek je také velmi vysoký. Stěžovatelka
je přesvědčena, že osvobození od soudních poplatků přiznané Nejvyšším správním soudem dne
20. 9. 2013 se vztahuje i na následné pokračující žalobní řízení, obdobně jako je tomu
u pokračování zastoupení advokátkou ustanovenou stěžovatelce Nejvyšším správním soudem
v řízení o kasační stížnosti.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[3] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky pro projednání kasační
stížnosti, a proto přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu a v rámci kasační
stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené usnesení či řízení jeho vydání
předcházející netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4
s. ř. s.). Dospěl přitom k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[4] Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem stěžovatelky, dle kterého se osvobození
od soudních poplatků přiznané Nejvyšším správním soudem v řízení o její kasační stížnosti
vztahuje také na (následné) řízení o žalobě před krajským soudem. Takový závěr dle zdejšího
soudu nelze dovodit ani ze skutečnosti, že Nejvyšším správním soudem ustanovená advokátka
zastupuje stěžovatelku i v dalším řízení o žalobě.
[5] Jak vyplývá z §1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudní poplatky
se vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků
(dále jen "poplatky za řízení"). V položce 18 bodu 2. sazebníku soudních poplatků
(který je přílohou zákona o soudních poplatcích) je uvedena výše poplatku za žalobu
nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví; v položce 19 je uvedena výše
poplatku za kasační stížnost.
[6] Dle §2 odst. 2 zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal „a) žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
b) kasační stížnost“.
[7] Podle §3 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve věcech správního soudnictví rozhoduje
ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí
věci; dle odst. 4 ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
[8] Dle §4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích jde-li o poplatek za řízení,
vzniká poplatková povinnost „a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, […] d) podáním
kasační stížnosti“.
[9] Dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků.
Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však
soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností,
jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační
stížnosti. Podle §120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně
ustanovení části třetí hlavy I.
[10] Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že ve správním soudnictví
je zpoplatněn zvlášť a rozdílnými sazbami návrh (žaloba) a kasační stížnost, resp. řízení o nich.
Zákon o soudních poplatcích dále upravuje věcné a osobní osvobození od soudních poplatků.
V §36 odst. 3 s. ř. s. je upraveno individuální poplatkové osvobození, jehož podmínky je nutno
posuzovat v řízení o návrhu (žalobě) i v řízení o kasační stížnosti zvlášť; zákonodárce zde nadto
speciálně výslovně stanovil (novelou – zákonem č. 303/2011 Sb., s účinností od 1. 1. 2012),
že poplatkové osvobození návrhu (žaloby) se vztahuje rovněž na řízení o kasační stížnosti.
Ze žádného zákonného ustanovení však nevyplývá vůle zákonodárce, aby se (individuální)
osvobození od soudních poplatků přiznané v řízení o kasační stížnosti vztahovalo i na následné
(pokračující) řízení o návrhu (žalobě).
[11] Nepřípadné je stěžovatelkou (jen obecně) uvedené přirovnání k pokračujícímu zastoupení
ustanoveným advokátem. Nejvyšší správní soud k tomu poukazuje na odlišnost právního
institutu i právní úpravy zastoupení ustanoveným zástupcem oproti institutu osvobození
od soudních poplatků, jejíž aspekty jsou patrné zejména z usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2007, čj. 1 Afs 120/2006-117, nebo rozsudku zdejšího
soudu ze dne 22. 4. 2010, čj. 4 Azs 6/2010-42.
[12] Příslušný soud je vždy povinen zabývat se tvrzeními a důkazy žadatele o jeho poměrech
a porovnat je s výší zákonné poplatkové povinnosti a dalšími možnými náklady daného řízení.
Tyto poměry se mohou v čase měnit. Dle §36 odst. 3 s. ř. s. je na žadateli, aby dostatečně
a věrohodně tvrdil a doložil své poměry. Nejvyšší správní soud při rozhodování o osvobození
od soudních poplatků vycházel z prohlášení stěžovatelky ze dne 3. 8. 2013. Krajský soud vyzval
stěžovatelku k tomu, aby uvedla a doložila své poměry dne 5. 2. 2015 a opakovaně dne
29. 6. 2015. Stěžovatelka zaslala vyplněné prohlášení krajskému soudu dne 2. 9. 2015.
Od posuzování poměrů stěžovatelky Nejvyšším správním soudem do zaslání nového prohlášení
stěžovatelky uplynula tedy doba dvou let, v průběhu které se mohly poměry stěžovatelky změnit.
Tak tomu ostatně i v daném případě bylo. Krajský soud v napadeném usnesení dostatečně
a srozumitelně konkretizoval odlišnosti obou prohlášení stěžovatelky a zcela přiléhavě
konstatoval, že stěžovatelka v novém prohlášení některé z rozhodných údajů pro posouzení
jejích poměrů dostatečně (konkrétně) netvrdila a ke svým poměrům nic neprokázala.
Správně a v souladu se spisem též krajský soud uvedl, že stěžovatelku dvakrát vyzval a detailně
poučil o tom, o jaké skutečnosti je třeba žádost o osvobození doplnit, přičemž stěžovatelka
na první výzvu nereagovala vůbec a na druhou neúplně a nepřesvědčivým způsobem,
takže nebylo možno relevantně zhodnotit její stávající majetkové poměry. Zdejší soud
se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že stěžovatelka neunesla břemeno tvrzení
a důkazní břemeno dle §36 odst. 3 s. ř. s. Krajský soud již proto nemohl posuzovat
výši případného osvobození stěžovatelky od soudních poplatků ve vztahu k zákonné poplatkové
povinnosti.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Pro uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost dle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[14] Stěžovatelka, jež byla v řízení o osvobození od soudních poplatků jedinou jeho účastnicí,
neměla v řízení o kasační stížnosti úspěch. Nemá proto právo na náhradu nákladů (§60 odst. 1
ve spojení s §120 s. ř. s.).
[15] Řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků představuje relativně samostatnou
a od řízení o podané žalobě oddělitelnou část, a to i když také v ní je povinností ustanovené
zástupkyně stěžovatelku zastupovat. O odměně a náhradě hotových výdajů zástupkyně spojených
s touto fází řízení rozhodl proto zdejší soud, a to bez ohledu na další průběh řízení o podané
žalobě, výrokem III. (srov. k tomu podobný postup Nejvyššího správního soudu např. v usnesení
ze dne 16. 7. 2014, čj. 2 As 68/2014-36).
[16] Ustanovené zástupkyni – advokátce platí hotové výdaje a odměnu dle §35 odst. 8 s. ř. s.
stát. Podle §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, činí odměna advokátky za zastupování 3 100 Kč
za jeden úkon právní služby (sepsání a podání kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových
výdajů 300 Kč. Zda je plátcem DPH ustanovená advokátka zdejšímu soudu, ač k tomu vyzvána,
nesdělila. Celkovou částku odměny a hotových výdajů zkrátil však Nejvyšší správní soud
z důvodů dále uvedených na jednu polovinu.
[17] Argumentačně nepříliš bohatá kasační stížnost vyznačovala se absencí stížnostního
návrhu. Stěžovatelka byla proto prostřednictvím zástupkyně vyzvána usnesením Nejvyššího
správního soudu z 11. 11. 2015, aby tuto vadu odstranila. Pokusila se o to podáním
z 19. 11. 2015, avšak petit kasační stížnosti opět formulovala vadně. K další opravě již Nejvyšší
správní soud stěžovatelku nevyzýval, neboť z obsahu spisu bylo možno dovodit, že stěžovatelce
jedná se o zrušení soudního rozhodnutí napadeného kasační stížností, a nikoliv – jak její
zástupkyně uvedla – o zrušení rozhodnutí napadeného žalobou. Nedbalý výkon povinností
ustanovené advokátky, jednající ve zřejmém rozporu se zákonnými i stavovskými povinnostmi,
vedl však zdejší soud k nepřiznání části odměny, která by jí jinak náležela.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2015
Zdeněk Kühn
předseda senátu