ECLI:CZ:NSS:2015:10.AS.41.2015:38
sp. zn. 10 As 41/2015 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Za zdravé a krásné
Holešovsko, spolek, se sídlem Míru 316, Holešov, proti žalované: Industry Servis ZK, a. s.,
se sídlem Tovární 1268, Holešov, zast. Mgr. Lukášem Rothanzlem, advokátem se sídlem
Teplého 2786, Pardubice, za účasti: I) Ing. J. Č., II) J. N., proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 2.
2013, čj. PAS/INF/05/2012, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, čj. 62 A 23/2013-139,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žádostí o informace ze dne 9. 11. 2012, podanou podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), žalobce požádal žalovanou
o poskytnutí informací týkajících se mimo jiné příjmů osob zúčastněných na řízení I)
a II), jež jsou ve vztahu k žalované v zaměstnaneckém poměru. Žalovaná rozhodnutím
ze dne 26. 11. 2012, čj. INF/05/2012-4, žádosti částečně vyhověla, avšak ve vztahu
k právě uvedeným informacím jejich poskytnutí s odkazem na ochranu osobních údajů odmítla.
Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítlo představenstvo žalované v záhlaví označeným
rozhodnutím s tím, že zakladatelem žalované byly osoby soukromého práva a žalovaná byla
založena za účelem podnikání, přičemž Zlínský kraj se majitelem akcií v důsledku smlouvy
o převodu cenných papírů stal až později. Na požadované informace nadto dopadá ochrana
ve smyslu §8a informačního zákona.
[2] Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem obě rozhodnutí žalované,
resp. jejího představenstva zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) včasnou
kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání jejího odkladného účinku. K tomuto uvedla,
že spornou otázkou v nyní posuzované věci je poskytnutí informace; nepřiznáním odkladného
by i případný úspěch stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti byl ryze akademický,
neboť informace by již byly poskytnuty. „V takové situaci by navíc vznikla zřejmá újma na právech osob
zúčastněných na řízení a zprostředkovaně pak rovněž stěžovatelky, která by (byť respektujíc rozsudek
správního soudu) do těchto práv poskytnutím požadovaných informací zasáhla.“ Přiznání odkladného účinku
se dle stěžovatelky nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob a není ani v rozporu
s veřejným zájmem.
[4] Žalobce ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
konstatoval, že jde o institut mimořádný, přičemž v případě akceptování stěžovatelčiny
argumentace, by tento musel být přiznáván v každém řízení, jehož předmětem by bylo
poskytování informací. Stěžovatelka dle žalobce neprokázala, že by jí nepřiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti hrozila nepřiměřená újma. Dle rozsudku rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, čj. 8 As 55/2012-62, č. 3155/2015 Sb. NSS,
„[z]veřejnění informace o výši jeho platu (mzdy) totiž za běžných okolností neznamená pro toho, kdo je placen
z veřejných prostředků, žádnou podstatnou újmu.“ Hrozba nepoměrně větší újmy se navíc musí týkat
konkrétně stěžovatelky, jíž nepřísluší hájit prostřednictvím návrhu na přiznání odkladného účinku
zájmy jiných osob (zde osob zúčastněných na řízení).
[5] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny.
[7] Rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem v projednávané
věci žalobcem ve vyjádření k návrhu tvrzen nebyl a ani Nejvyšší správní soud jej neshledal.
Zbývalo tedy uvážit, do jaké míry převažuje požadavek stěžovatelky nad zájmy žalobce,
jinak vyjádřeno, zda okamžité splnění povinností vyplývajících pro stěžovatelku z napadeného
rozsudku pro stěžovatelku představuje nepoměrně větší újmu než nevýhoda plynoucí z dočasné
suspenze tohoto rozsudku pro žalobce.
[8] Při řešení této otázky Nejvyšší správní soud přiznal opodstatněnost námitce
stěžovatelky upozorňující na fakt, že byla-li by sporná právní otázka vyřešena v řízení o kasační
stížnosti v její prospěch, šlo by o úspěch ryze akademický; informace by mezitím již byly
poskytnuty. Nejvyšší správní soud však zdůrazňuje, že tato námitka mohla být akceptována
jen proto, že nešlo pouze o bezprostřední zájem stěžovatelky, ale zejména o zájmy osob
zúčastněných na řízení, jejichž platové poměry by měly být zveřejněny. Tyto osoby
se zatím k věci samé nevyjádřily, Nejvyšší správní soud by považoval za nesprávné o jejich zájmu
nepřiznáním odkladného účinku de facto rozhodnout.
[9] Výhrady žalobce vůči přiznání odkladného účinku považuje Nejvyšší správní
soud především za vyjádření podpory právním názorům obsaženým v napadeném
rozsudku, jejichž relevanci posoudí Nejvyšší správní soud v rámci meritorního rozhodnutí.
Názor žalobce, že podmínky pro přiznání odkladného účinku musí být dány přímo u stěžovatelky
a nikoli u osob zúčastněných na řízení, přehlíží fakt, že poskytnutím informací dotýkajících
se platových poměrů těchto osob by se stěžovatelka mohla za jistých okolností sama vystavit
újmám vyvolaným právními kroky těchto osob.
[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. dubna 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu