ECLI:CZ:NSS:2015:10.AS.56.2015:23
sp. zn. 10 As 56/2015 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Befacoal, s. r. o.,
se sídlem Sokolská 46/1795, Praha 2, zast. JUDr. Annou Horákovou, advokátkou
se sídlem Žitná 1633/47, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2014,
čj. 20148/14/5000-14304-605186, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 23. 2. 2015, čj. 6 Af 79/2014 – 52,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze
(dále jen „městský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2014,
čj. 20148/14/5000-14304-605186, kterým byl změněn dodatečný platební výměr na daň
z přidané hodnoty vydaný Finančním úřadem pro Prahu 2 dne 4. 4. 2012
pod čj. 94961/12/002511107044. V reakci na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku
požádal stěžovatel o jeho prominutí s tím, že to odůvodňují jeho poměry a nejde o svévolné
nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
[2] Městský soud usnesením ze dne 5. 1. 2015, čj. 6 Af 79/2014-28, stěžovatele pro účely
rozhodnutí o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků vyzval k doložení majetkových
poměrů. S odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 27. 5. 2010, čj. 1 As 70/2008-74,
jej mimo jiné poučil o požadavcích na tvrzení a důkazy předkládané žadatelem,
pokud je jím právnická osoba.
[3] Stěžovatel na základě shora uvedeného usnesení doložil soudu výpis z účtu Komerční
banky, a. s. za období listopad až prosinec 2014, GE Money Bank, a. s. za období říjen
až prosinec 2014 a ČSOB, a. s. za období říjen až prosinec 2014 a dále daňová přiznání k dani
z přidané hodnoty za období srpen až říjen 2014.
[4] Městský soud žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků nevyhověl,
neboť dospěl k závěru, že stěžovatelem předložené údaje k závěru o jeho objektivní nemajetnosti
nepostačují. Konstatoval, že z předložených dokladů pouze vyplývá, že na třech jeho účtech
je záporný zůstatek a z předložených daňových přiznání lze usuzovat na výši jeho daňové
povinnosti. Tyto údaje však nejsou způsobilé k přijetí jakéhokoliv závěru o objektivní majetkové
situaci stěžovatele.
[5] Stěžovatel podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost, ve které namítal,
že městský soud vycházel při hodnocení jeho majetkových poměrů z nesprávně zjištěného
skutkového stavu a zjištěný právní stav nesprávně posoudil. Uvedl, že z dokladů předložených
městskému soudu je zřejmé, že je nemajetný a že nemá žádné příjmy. Doplnil, že výzvě k úhradě
soudního poplatku nemohl vyhovět, neboť nedisponuje žádným majetkem. Vycházel přitom
z výzvy soudu a v případě potřeby by další potřebné doklady doložil. Jelikož žádnou výzvu
neobdržel, předpokládal, že jím předložené doklady jsou dostatečné. Navrhl proto, aby Nejvyšší
správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil.
[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost je přípustná; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní
soud podle ustanovení §109 odst. 3 a 4 s. ř. s. vázán.
[8] Předmětem sporu je v dané věci posouzení, zda byly v řízení před městským soudem
u stěžovatele dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků soudem zakotvuje ustanovení §36 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
které stanoví, že „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost
usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních
poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.“
[9] Objektivní hlediska pro posuzování poměrů žadatele o osvobození od soudních poplatků
nejsou v platné právní úpravě vyjádřena. Rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků
je tak věcí úvahy příslušného soudu, který přitom přihlíží k celkovým majetkovým poměrům
žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům na případné dokazování, k povaze uplatněného
nároku a k dalším podobným skutečnostem (k tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 2. 2006,
čj. 4 Ans 3/2005 – 148, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz).
[10] Břemeno tvrzení i důkazní ohledně prokázání důvodů pro osvobození od soudních
poplatků přitom nese samotný žadatel. Svou žádost může opřít o jakékoliv doklady,
které jsou způsobilé poskytnout úplný a věrohodný obraz o jeho majetkových poměrech.
Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední
povinnosti nezjišťuje (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005,
čj. 7 Azs 343/2004 - 50, nebo rozsudek ze dne 3. 8. 2011, čj. 2 Afs 36/2011 - 81).
Soud přitom vychází především z informací, které mu sdělí samotný žadatel.
[11] V projednávané věci stěžovatel k důkazu o své nemajetnosti předložil výpisy
z účtů vedených u třech bankovních ústavů a daňová přiznání k dani z přidané hodnoty.
Městský soud stručně, nicméně výstižně, uvedl, že z předložených údajů nelze objektivně
posoudit majetkovou situaci stěžovatele. Nejvyšší správní soud se se závěrem městského soudu
ztotožňuje, neboť z doložených dokladů si nelze utvořit celkový obraz o finanční situaci
a majetkovém zázemí stěžovatele. S ohledem na předmět činnosti stěžovatele,
kterým je dle jím doložených přiznání k dani z přidané hodnoty „výroba a rozvod tepla“,
lze předpokládat, že peníze na běžných bankovních účtech nejsou jedinou majetkovou účetní
položkou evidovanou stěžovatelem. Transakční pohyby na běžných účtech jsou jistě způsobilé
dokreslit stav likvidních finančních prostředků stěžovatele, nicméně nemohou představovat
stěžejní důkaz o stavu jeho majetku. Z předložených přiznání k dani z přidané hodnoty
lze utvořit pouze závěr, že stěžovatel vyvíjí ekonomickou aktivitu, jejímž výsledkem je nárok
na nadměrný odpočet plynoucí z přibližně srovnatelných hodnot daně na vstupu i na výstupu.
Požadovanou představu o majetkové situaci stěžovatele by mohly poskytnout například účetní
výkazy.
[12] Na základě stěžovatelem předložených údajů nelze dovodit, jakým celkovým majetkem
stěžovatel disponuje, přičemž právě to je potřebný podklad pro posouzení splnění podmínek
nutných k osvobození od soudních poplatků.
[13] Městský soud výzvou ze dne 5. 1. 2015 stěžovatele podrobně poučil o požadavcích
kladených na břemeno důkazní i břemeno tvrzení ve vztahu k žádosti o osvobození od soudních
poplatků. Současně jej obeznámil s relevantní soudní judikaturou vztahující se hodnocení
majetkových poměrů žadatelů – právnických osob. Zejména za situace, kdy je stěžovatel po celou
dobu řízení zastoupen advokátem, nelze městskému soudu vytýkat, že stěžovatele poté,
co jej náležitě vyzval ke splnění důkazní povinnosti, opětovně výzvou neupozorňoval na trvající
nedostatky jeho žádosti. K takovému postupu nebyl městský soud povinen. Je na stěžovateli,
aby náležitě a úplně vylíčil a prokázal veškeré skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů.
III. Závěr a náklady řízení
[14] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru,
že kasační stížnost není důvodná, proto ji dle §110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. zamítl.
[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník,
který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem,
které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním
řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady
řízení nevnikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu