ECLI:CZ:NSS:2015:2.AS.107.2015:17
sp. zn. 2 As 107/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce: V. S., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.
10. 2009, č. j. OAM-261/LE-05-05-2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2015, č. j. 2 Az 2/2015 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení
městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení advokáta. Městský soud
dospěl k závěru, že stěžovatel nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle
§36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále
jen „s. ř. s.“, neboť jím podána žaloba zjevně nemůže být úspěšná, a tudíž nesplňuje
ani předpoklady pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení bylo
stěžovateli doručeno dne 31. 3. 2015, což stěžovatel stvrdil svým podpisem na zahraniční
dodejce.
Nejvyšší správní soud při posuzování podmínek řízení o kasační stížnosti dospěl k závěru,
že kasační stížnost byla podána opožděně.
Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. „nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. “ Toto ustanovení je přitom podle §120 s. ř. s. třeba
přiměřeně aplikovat i na řízení o kasační stížnosti.
Podle §106 odst. 2, věty první, s. ř. s. „kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. “
Podle §40 odst. 1, věty první, s. ř. s. „ lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu
počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. “
Podle §40 odst. 2, věty první, s. ř. s. „lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. “ Podle §40 odst. 4 s. ř. s. „lhůta
je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit,
nestanoví-li tento zákon jinak.“
Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se „kasační stížnost (…) podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta
je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, kter ý napadené rozhodnutí vydal.“
Kasační stížnost stěžovatele proti napadenému usnesení byla Městskému soudu v Praze
doručena dne 22. 4. 2015 a Nejvyššímu správnímu soudu předána dne 4. 5. 2015. Z otisku razítka
na obálce, ve které stěžovatel svou stížnost z aslal, plyne, že ji předal k poštovní přepravě dne
15. 4. 2015.
Lhůta pro podání kasační stížnosti počala stěžovateli běžet dne m následujícím
po doručení napadeného usnesení, tedy dnem 1. 4. 2015, jejím posledním dnem bylo úterý dne
14. 4. 2015. Kasační stížnost podaná až následující den je tak opožděná, přičemž Nejvyšší správní
soud zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nemůže prominout (§106 odst. 2 s. ř. s. in fine).
Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele byla ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. podána opožděně, a proto ji odmítl podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3, věty první,
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti, byla-li stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2015
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu