ECLI:CZ:NSS:2015:2.AS.220.2015:44
sp. zn. 2 As 220/2015 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu a soudcem zpravodajem
JUDr. Karlem Šimkou v právní věci žalobců: a) Krajské regionální centrum – regionální
pobočka – Plzeň - sever, se sídlem Tylova 42, Plzeň 3, b) Krajské regionální
centrum - regionální pobočka – Plzeň - jih, se sídlem Tylova 42, Plzeň 3, c) Krajské
regionální centrum – regionální pobočka - Plzeň - město, se sídlem Tylova 42, Plzeň 3,
d) Krajské regionální centrum – regionální pobočka Písek, se sídlem Husova 5,
České Budějovice, e) Krajské regionální centrum – regionální pobočka - Prachatice,
se sídlem Husova 5, České Budějovice, f) Krajské regionální centrum – regionální
pobočka - Praha - západ, se sídlem Soudní 988/1, Praha 4, g) Krajské regionální
centrum - regionální pobočka - Příbram, se sídlem Soudní 988/1, Praha 4, h) Krajské
regionální centrum – regionální pobočka - Rakovník, se sídlem Soudní 988/1, Praha 4,
ch) Krajské regionální centrum – regionální pobočka Rokycany, se sídlem Tylova 42,
Plzeň 3, i) Krajské regionální centrum – regionální pobočka – Mladá Boleslav, se sídlem
Soudní 988/1, Praha 4, j) Krajské regionální centrum – regionální pobočka – Nymburk,
se sídlem Soudní 988/1, Praha 4, k) Krajské regionální centrum – regionální
pobočka - Pardubice, se sídlem Pernštýnská 7, Pardubice, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2013,
č. j. MV-16512-202/VS-2008, v řízení o kasačních stížnostech žalobců proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 20. 8. 2015, č. j. 9 A 94/2014 – 280,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 4. 9. 2015 samostatné kasační
stížnosti žalobců a) až k) (dále jen „stěžovatelé“) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
20. 8. 2015, č. j. 9 A 94/2014 – 280, jímž bylo zastaveno řízení o žalobách stěžovatelů
pro nezaplacení soudních poplatků.
[2] V souladu s §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti
spojen vznik poplatkové povinnosti, jež činí, podle položky č. 19 sazebníku soudníc h poplatků,
který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč. Poplatkové povinnosti přitom
podléhá i kasační stížnost podaná proti usnesení soudu, jímž bylo řízení pro nezaplacení
soudního poplatku zastaveno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19).
[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatelé soudní poplatky za řízení o kasační stížnosti
neuhradili, vyzval Nejvyšší správní soud každého z nich usnesením ze dne 20. 10. 2015,
č. j. 2 As 220/2015 – 40, ke splnění jejich poplatkové povinnosti, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení
tohoto usnesení. Nejvyšší správní soud každého ze stěžovatelů taktéž vyzval k předložení plné
moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo k prokázání,
že jejich pověřený zaměstnanec nebo člen disponuje právnickým vzděláním, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Výše uvedené usnesení bylo do datových
schránek stěžovatelů doručeno dne 30. 10. 2015 (viz doručenky na č. l. 42 spisu zdejšího soudu).
Sedmidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula stěžovatelům v pátek dne 6. 11. 2015.
Stěžovatelé nicméně v tomto dni ani později soudní poplatky nezaplatili. Nejvyšší správní soud
proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
zastavil.
[4] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovat elé neodstranili
ani další vadu svých kasačních stížností, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu
§105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byli usnesením ze dne 20. 10. 2015, č. j. 2 As 220/2015 - 40,
vyzváni, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu
§47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního
poplatku má přednost před jinými procesními postupy.
[5] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu