ECLI:CZ:NSS:2015:2.AS.260.2015:35
sp. zn. 2 As 260/2015 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., zastoupen Mgr.
Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému:
Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 13. 6. 2014, č. j. KUOK 57013/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 10. 9. 2015, č. j. 59 A 3/2014
– 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá
zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci,
jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2014,
č. j. KUOK 57013/2014. Tímto rozhodnutím bylo pro opožděnost odmítnuto
stěžovatelovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hranice ze dne 20. 3. 2014,
č. j. OVV/4223/14-10/Lš-20, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku
podle §125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“),
kterého se dopustil tím, že dne 19. 2. 2014 v 10:00 hodin na silnici I/47 u křižovatky k podniku
Presbeton v obci Slavíč ve směru na Hranice, při řízení vozidla BMW RZ X překročil nejvyšší
dovolenou rychlost pro jízdu v obci stanovenou zvláštním právním předpisem na 50 km/hod a
strážníci Městské policie Hranice mu měřičem rychlosti AD9T v. č. 06/0131 naměřili rychlost
117 km/h, po odečtení povolené tolerance radaru nejméně 114 km/h, čímž překročil nejvyšší
povolenou rychlost o 40 km/hod a více. Svým jednáním porušil ust. §18 odst. 4 zákona o
silničním provozu. Za přestupek mu byla dle ust. §125codst. 4 písm. d) a odst. 5 stejného zákona
v souladu s §2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a zákaz
činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců počínaje dnem
nabytí právní moci rozhodnutí.
Stěžovatel v kasační stížnosti podané dne 20. 10. 2015 neuvedl, v jakém rozsahu
a z jakých skutkových a právních důvodů rozsudek krajského soudu napadá.
Poněvadž kasační stížnost nesplňovala zákonem požadované náležitosti, vyzval Nejvyšší
správní soud stěžovatele usnesením ze dne 5. 11. 2015, č. j. 2 As 260/2015 - 30, k odstranění
nedostatků kasační stížnosti, tedy k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá
rozsudek krajského soudu, ve lhůtě jednoho měsíce. Toto usnesení bylo stěžovateli
prostřednictvím jeho zástupce doručeno dne 10. 11. 2015.
Zástupce stěžovatele však ve stanovené lhůtě kasační stížnost o chybějící náležitosti
nedoplnil ani se žádným způsobem nevyjádřil.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení
§37 platí obdobně. Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání (§106 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
Blanketní kasační stížnost ze dne 20. 10. 2015 neobsahovala žádné důvody podání
kasační stížnosti, a tyto nebyly doplněny ani k výzvě Nejvyššího správního soudu. Stěžovatel
tedy ve stanovené lhůtě nevyhověl výzvě zdejšího soudu a nedoplnil kasační stížnost o žádné
individualizované, dostatečně konkrétní kasační body (srov. rozsudek rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, publikovaný
pod č. 2162/2011 Sb. NSS, www.nssoud.cz). Jelikož pro zmíněný nedostatek kasační stížnosti
nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl za použití
§37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. O tomto možném následku byl stěžovatel
v předmětném usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2015, č. j. 2 As 260/2015 - 30,
poučen.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu