ECLI:CZ:NSS:2015:3.AFS.154.2014:72
sp. zn. 3 Afs 154/2014 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: M. K., zastoupené
Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem Štěpánská 643/39, Praha 1, proti žalovanému:
Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 18. 10. 2013, č. j. 37256-22/ 2013-900000-304.3, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne
2. 7. 2014, č. j. 52 Af 58/2013 – 41,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud obdržel dne 31. 7. 2014 kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky)
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 2. 7. 2014,
č. j. 52 Af 58/2013 – 41. Stěžovatelka poté požádala o osvobození od soudního poplatku, spojení
řízení o kasačních stížnostech do jediného řízení a požádala též o změnu placení soudních
poplatků, popř. o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku.
Nejvyšší správní soud usnesením z 24. 10. 2014, č. j. 3 Afs 154/2014 - 35 žádost
stěžovatelky zamítl a v návaznosti na tento výrok stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního
poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Nejvyšší správní soud v odůvodnění usnesení
mj. uvedl, že příjmy stěžovatelky dosahují 11.736 Kč za měsíc; příjem v této výši postačuje
na zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Nejvyšší správní soud přihlédl také
ke skutečnosti, že ze žádosti stěžovatelky plyne, že spoluvlastní nemovitosti i finanční úspory,
které jsou zajištěny Policií ČR v souvislosti s trestním řízením proti jejímu manželovi vedeném
u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 15/2014. Stěžovatelce byla z tohoto důvodu pro
úhradu soudního poplatku stanovena dostatečná lhůta, a to 2 měsíce od doručení této výzvy.
Nejvyšší správní soud uzavřel, že v této lhůtě je třeba soudní poplatek zaplatit, anebo doložit
podání výzvy orgánu činnému v trestním řízení, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Usnesení
z 24. 10. 2014, č. j. 3 Afs 154/2014 - 35 bylo stěžovatelce doručeno dnem 30. 10. 2014.
Stěžovatelka však po doručení výše citovaného usnesení pouze dne 9. 12. 2014
doplnila kasační stížnost a současně poukázala na to, že v trestní věci S. K. a spol.
vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 9/2012 a u Vrchního soudu v Praze
pod sp. zn. 3 To 15/2014 bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze,
sp. zn. 3 To 15/2014. Podle stěžovatelky z toho vyplývá, že celková škoda českého státu
je vymáhána ve dvou rovinách – po odsouzeném v rámci výkonu trestu i po žalobkyni v rámci
daňové exekuce.
Z odůvodnění přiloženého rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 To 15/2014
(str. 24) Nejvyššímu správnímu soudu naopak vyplynulo, že důvod k zajištění finančních
prostředků na účtech vedených u ČSOB, jejichž majitelkou je stěžovatelka, právní mocí trestního
rozsudku (25. 8. 2014) pominul. Stěžovatelka ke dni vydání tohoto rozhodnutí kromě uvedeného
doplnění důvodů kasační stížnosti poplatek za kasační stížnost dosud nezaplatila
a ani přes poučení, které jí poskytl Nejvyšší správní soud v usnesení z 24. 10. 2014, č. j. 3 Afs
154/2014 - 35, neprokázala snahu získat zpět zajištěné finanční prostředky, z nichž by mohla
zaplatit soudní poplatek. Nejvyšší správní soud proto po marném uplynutí lhůty řízení zastavil
v souladu s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a §47 písm. c) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 14. ledna 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu