ECLI:CZ:NSS:2015:3.AFS.172.2015:20
sp. zn. 3 Afs 172/2015 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce:
HP Commerce d. o. o., se sídlem Korenova cesta 5b, 1234 Mengeš, Slovinsko, zastoupeného
Mgr. Hanou Kuncovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Marie Cibulkové 394/19, proti
žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, o přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2013, č. j. 30605-7/2013-900000-304.3, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2015, č. j. 11 Af 41/2013 – 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2013, č. j. 30605-7/2013-900000-304.3. Žalovaný tímto
rozhodnutím změnil platební výměr Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 15. 5. 2013
č. 80031/2013-510000-31, jímž byla žalobci vyměřena spotřební daň z minerálních olejů
za zdaňovací období březen 2012 ve výši 326.748 Kč.
Rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém byli účastníci řízení řádně poučeni
o možnosti podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu
správnímu soudu, byl žalobci prostřednictvím datové schránky v souladu s §42 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
a v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, doručen dne 30. 7. 2015. Dne 14. 8. 2015 podal
žalobce kasační stížnost.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s.
byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze žalobci – t. j. čtvrtek
30. 7. 2015. Den následující po dni doručení je podle tohoto ustanovení považován za první den
běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. Konec lhůty
pro podání kasační stížnosti ve smyslu §40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené
připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu
lhůty - t. j. dnem doručení, a to na čtvrtek 13. 7. 2015. Zákonná lhůta uplynula žalobci marně,
kasační stížnost podaná dne 14. 8. 2015 je opožděná. Nejvyšší správní soud ji proto podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. září 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu