ECLI:CZ:NSS:2015:3.AFS.95.2015:30
sp. zn. 3 Afs 95/2015 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce JUDr. Z. A.,
proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
20. 10. 2014, č. j. 15 Af 12/2012 – 48,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl kasační stížností ze dne 22. 4. 2015 shora uvedený
rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, aniž by upřesnil důvody kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud stěžovatele proto usnesením ze dne 1. 6. 2015, č. j. 3 Afs 95/2015 – 20,
vyzval podle §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) k doplnění kasační stížnosti uvedením důvodu podání kasační
stížnosti a bližší skutkové a právní konkretizace, rozsahu, v němž napadá rozsudek krajského
soudu v Ústí nad Labem a uvedením a čeho se kasační stížnost domáhá.
Citované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 4. 6. 2015. Dne 29. 6. 2015 podal
stěžovatel k poštovní přepravě žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti.
Žádost zdůvodnil tím, že na 25. 6. 2015 byl předvolán k hlavnímu líčení ve věci
sp. zn. 4 T/236/2014 k Okresnímu soudu Bratislava I. Dále stěžovatel popsal svůj předchozí
procesní postup v uvedené trestní věci. Stěžovatel uvedl, že ve lhůtě stanovené k doplnění
kasační stížnosti musel „upřednostnit obranu proti své kriminalizaci“ před poskytnutím součinnosti
Nejvyššímu správnímu soudu k doplnění kasační stížnosti. Proto žádá o prodloužení lhůty
k doplnění kasační stížnosti.
Podle §106 odst. 3 s. ř. s. může být lhůta k odstranění vad kasační stížnosti prodloužena
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů, nejdéle však o další měsíc.
Nejvyšší správní soud trvá na tom, že lhůta poskytnutá stěžovateli k odstranění vad
kasační stížnosti usnesením ze dne 1. 6. 2015, č. j. 3 Afs 95/2015 – 20, představuje za daných
konkrétních okolností lhůtou zcela dodatečnou. Stěžovatel mohl svou kasační stížnost
připravovat nejméně po dobu trvání zákonné lhůty pro její podání a doplnit ji kdykoliv od data
jejího podání (tedy od 27. 4. 2015), a to ve velkorysé lhůtě několika měsíců.
Stěžovatel v žádosti o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti uvedl důvody,
které ve vztahu k výše uvedeným okolnostem nelze považovat za vážné ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s. Příprava stěžovatele na hlavní líčení ve věci sp. zn. 4 T/236/2014 u okresního
soudu zcela jistě nevytěžovala stěžovatele natolik, že by objektivně neměl v uvedeném období
možnost formulovat svou kasační argumentaci, respektive ani doplnit chybějící náležitosti
kasační stížnosti, v tomto případě úkony pro právníka rutinní povahy. Přehlédnout nelze
ani to, že většinu úkonů, kterými stěžovatel zdůvodňuje svou žádost o prodloužení lhůty,
byla datována ještě před doručením usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byl vyzván
k odstranění vad kasační stížnosti. Lhůta k doplnění kasační stížnosti byla za uvedených okolností
zcela dostatečná. Nejvyšší správní soud nenalezl žádný relevantní důvod žádosti stěžovatele
o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti vyhovět.
Lhůta stanovená zdejším soudem k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne
7. 7. 2015. Nejvyšší správní soud je vázán jen včas uplatněnými kasačními důvody; jejich
absence, nenapravená zákonem předpokládaným postupem (§37 odst. 5 věta prvá s. ř. s.,
§120 s. ř. s.), brání pokračování v řízení o kasační stížnosti, a to s důsledkem jejího odmítnutí
(srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2013, č. j. 9 Afs 95/2013 – 25,
in http://nssoud.cz). Uvedený postup aproboval rovněž Ústavní soud (viz například jeho nález
ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, in http://nalus.usoud.cz).
Kasační stížnost v nyní posuzované věci nebyla stěžovatelem doplněna ve lhůtě
stanovené shora uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu a pro tento nedostatek není
možné v řízení pokračovat. Na takovou situaci pamatuje ustanovení §37 odst. 5 věta druhá
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., které pro takový případ stanoví jako následek
odmítnutí podání (zde kasační stížnosti).
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. (v kontextu
ustanovení §120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu