ECLI:CZ:NSS:2015:3.AS.261.2014:30
sp. zn. 3 As 261/2014 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Zory Šmolkové, v právní věci žalobce: P. Č.
proti žalovanému: Exekutorský úřad v Klatovech, se sídlem Klatovy, Za Beránkem 836, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 2014,
č. j. 30 A 125/2014 – 11,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti usnesení Krajského soudu
v Plzni ze dne 29. 10. 2014, č. j. 30 A 125/2014 – 11, kterým krajský soud odmítl stěžovatelovu
žalobu ze dne 13. 9. 2014, jíž se stěžovatel bránil proti nečinnosti exekutora. Krajský soud dospěl
k závěru, že ochrana proti (ne)činnosti soudních exekutorů nespadá do pravomoci správních soudů.
Protože kasační stížnost nesplňovala podmínky řízení stanovené ustanovením §105 odst. 2
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyzval Nejvyšší správní
soud stěžovatele usnesením ze dne 21. 1. 2015, č. j. 3 As 261/2014 - 13, ke splnění poplatkové
povinnosti zaplacením soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Ke splnění této povinnosti byla
stěžovateli stanovena lhůta jednoho týdne. Zároveň byl poučen o následcích spojených s marným
uplynutím stanovené lhůty.
Na toto usnesení stěžovatel reagoval dne 6. 2. 2015 e-mailovým podáním bez zaručeného
elektronického podpisu, kterým Nejvyšší správní soud požádal o osvobození od soudních poplatků
pro nemajetnost a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Součástí této žádosti je také sdělení,
že se „bez zástupce nebude podepisovat pod listinu, která svým obsahem není potvrzením, natož na tiskopis
nepřijatý vůlí zákonodárného sboru“, a to mj. proto, že naprostý nedostatek prostředků na straně
stěžovatele musí být Nejvyššímu správnímu soudu již dlouhodobě znám a stěžovatelovy poměry
se nezměnily. Na důkaz zaslal stěžovatel potvrzení vydané Úřadem práce České republiky,
Krajskou pobočkou v Pardubicích, kontaktním pracovištěm Polička, z něhož vyplývá, že stěžovatel
je osobou v hmotné nouzi od května roku 2007 až dosud. Svou kasační stížnost přitom nepovažuje
za zjevně neúspěšný návrh.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti; dle §7 odst. 1 citovaného zákona se tedy stal soudní poplatek za kasační
stížnost splatným okamžikem jejího podání.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Nejvyšší správní soud znovu zdůrazňuje zásadní skutečnost, že povinnost zaplatit soudní
poplatek vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti dne 29. 12. 2014. Stěžovatel
byl k úhradě soudního poplatku vyzván usnesením ze dne 21. 1. 2015, č. j. 3 As 261/2014 - 13,
které si vyzvedl dne 2. 2. 2015 u provozovatele poštovních služeb. Lhůta stanovená citovaným
usnesením k zaplacení soudního poplatku byla tedy lhůtou dodatečnou, poskytnutou soudem
stěžovateli právě proto, že nesplnil poplatkovou povinnost v zákonem předvídaném okamžiku,
tedy současně s podáním zpoplatněného úkonu (kasační stížnosti). Lhůta k zaplacení soudního
poplatku marně uplynula dne 9. 2. 2015. Právní úprava přitom fakticky umožňuje uhradit soudní
poplatek i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení.
Stěžovatel tak mohl poplatkovou povinnost splnit až do doby, než bylo účastníkům řízení o kasační
stížnosti doručeno usnesení Nejvyššího správního soudu o zastavení řízení. Tato doba je více
než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.
Nejvyšší správní soud nepřihlížel k e-mailovému podání stěžovatele ze dne 6. 2. 2015
bez zaručeného elektronického podpisu, které obsahovalo žádost o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť nebylo ve lhůtě tří dnů potvrzeno
písemným podáním shodného obsahu (srov. §37 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud
má za to, že i žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů
jsou úkony účastníka, jimiž se disponuje (s dílčí částí) řízení o kasační stížnosti. Proto je rovněž
v těchto případech nutno na povinnosti uvedené v §37 odst. 2 s. ř. s. důsledně trvat.
(Shodně posoudil obdobnou žádost Nejvyšší správní soud například v usnesení ze dne 12. 2. 2015,
č. j. 3 As 232/2014 – 23, nebo v usnesení ze dne 12. 2. 2015, č. j. 3 As 225/2014 – 16).
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení
zaplacen, Nejvyšší správní soud rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti v souladu s §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích, ve spojení s ust. §47 písm. c) s. ř. s.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. února 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu