ECLI:CZ:NSS:2015:3.AS.85.2015:8
sp. zn. 3 As 85/2015 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobců:
a) Společenství vlastníků jednotek pro dům č. p. 1145, ulice Wassermannova, Werichova,
Kováříkova, Praha 5 – Kaskády Barrandov III, se sídlem Praha 5, Werichova 1145/33,
zastoupený Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, b)
M. Š., zastoupený Mgr. Martinem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, za
účasti osob zúčastněných na řízení: I) V. H., II) V. J., III) E. H., všichni zastoupeni Mgr. Ing.
Markem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, IV) SEA SIDE, SE, se
sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, V) FINEP BARRANDOV ZÁPAD k.s., se sídlem Praha 1,
Václavské nám. 846/1, zastoupený Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na
Florenci 2116/15, VI) Městská část Praha-Slivenec, se sídlem Praha – Slivenec, K Lochkovu
6, zastoupená Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 39/51,
VII) Městská část Praha 5, se sídlem Praha 5, Nám. 14. října 1381/4, zastoupená Mgr.
Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15, v řízení
o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze, vyhlášenému při ústním
jednání konaném dne 17. 2. 2015,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze při jednání o žalobě proti rozhodnutí žalovaného Magistrátu
hlavního města Prahy ze dne 27. 1. 2014, č. j. MHMP 111576/2014, sp. zn. S-MHMP
1332078/2013/SUP/Fr, konaném dne 17. 2. 2015, vyhlásil usnesení, kterým zamítl návrh
žalobců na vydání rozhodnutí podle §34 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
kterým by bylo vysloveno, že Městská část Praha – Slivenec, Městská část Praha 5
a společnost FINEP BARRANDOV ZÁPAD k. s., nejsou osobami zúčastněnými na řízení
(dále též jen „vyhlášené usnesení“). Vzhledem k tomu, že jednání byly přítomni všichni účastníci,
nebylo toto usnesení vyhotoveno písemně a přítomné osoby byly poučeny o tom, že proti
vyhlášenému usnesení není opravný prostředek přípustný; v této úvaze vycházel městský soud
z toho, že se jedná o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení.
Proti vyhlášenému usnesení podali žalobci přímo do protokolu o jednání kasační stížnost,
v níž uvedli pouze to, že ji považují za přípustnou. Za tohoto stavu byla věc postoupena zdejšímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může
o podané kasační stížnosti meritorně rozhodnout (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení
je i přípustnost kasační stížnosti.
Podle ustanovení §34 odst. 1 s. ř. s. jsou osobami zúčastněnými na řízení osoby, které byly
přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo
vydáno, a dále osoby, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku
rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky řízení a oznámily-li výslovně, že budou v řízení práva osob zúčastněných
na řízení uplatňovat.
Podle §34 odst. 4 s. ř. s. soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné
na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.
Právní úprava postavení osob zúčastněných na řízení je tedy konstruována tak, že ten,
kdo tvrdí, že byl přímo dotčen na svých právech a povinnostech vydáním napadeného správního
rozhodnutí a ve lhůtě stanovené předsedou senátu (§34 odst. 2 s. ř. s.) výslovně oznámí, že bude
v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, se bez dalšího osobou zúčastněnou
na řízení stává a náleží mu zejména práva uvedená v §34 odst. 3 s. ř. s. (tj. právo předkládat
písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném ústním jednání a žádat,
aby mu při něm bylo uděleno slovo). Ustanovení §34 odst. 4 s. ř. s. přitom při posuzování
procesního postavení těchto osob předvídá pouze jediný typ rozhodnutí, které je soud oprávněn
(povinen) vydat, a to rozhodnutí, jímž se vysloví, že ten, kdo se postavení osoby zúčastněné
na řízení domáhá, avšak podmínky pro toto postavení nesplňuje, osobou zúčastněnou na řízení
není.
Z dikce §34 s. ř. s. tak nevyplývá, že by některý z účastníků nebo některá z osob
zúčastněných na řízení mohli podat (v procesním slova smyslu) návrh, jímž by se domáhali
vydání rozhodnutí, kterým by bylo deklarováno, že (jiná) osoba, s níž soud jako s osobou
zúčastněnou na řízení jedná, tohoto postavení nepožívá; konsekventně je pak třeba dovodit,
že neexistuje povinnost soudu o takovém „návrhu“ rozhodovat. Účastníkovi či zúčastněné osobě
samozřejmě nelze bránit, aby takový návrh přednesli, nicméně soud by jej měl vyhodnotit pouze
jako podnět k tomu, aby pro případ, že jsou splněny podmínky podle §34 odst. 4 s. ř. s., rozhodl,
že určité osobě postavení osoby zúčastněné na řízení nesvědčí. V tomto usnesení dozajista může
vzít v úvahu argumenty v podnětu uvedené, avšak nemění to nic na faktu, že o tom, komu
nesvědčí postavení osoby zúčastněné na řízení, rozhoduje jedině soud, a že návrhu, aby ohledně
určité osoby zúčastněné na řízení bylo vysloveno, že touto osobou není, se žádné formální
rozhodnutí nevydává. Pokud takové usnesení přesto bylo vydáno, jako tomu bylo v projednávané
věci, je třeba posoudit, o jaký typ rozhodnutí (z hlediska přípustnosti kasační stížnosti) se jedná.
Judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že usnesení o tom, že určitá osoba není
osobou zúčastněnou na řízení, není rozhodnutím, které upravuje pouze vedení řízení, neboť jeho
právní účinky mají pro takovou osobu závažný význam zejména v oblasti ochrany jejích práv
v řízení; kasační stížnost proti takovému usnesení je proto přípustná (viz například rozsudek
ze dne 31. 8. 2005, č. j. 7 As 43/2005 - 53, publikovaný pod č. 710/2005 Sb. NSS; všechny
rozsudky zdejšího soudu jsou dostupné z http://www.nssoud.cz). V souzené věci však bylo
vydáno usnesení, jímž se zamítá návrh žalobců na vydání rozhodnutí podle §34 odst. 4 s. ř. s.,
kterým by soud rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení I. až III. zúčastněnými osobami nejsou.
I k povaze tohoto typu rozhodnutí se Nejvyšší správní soud již v minulosti vyslovil, a to v tom
smyslu, že takové usnesení ničeho nemění na právním postavení osob zúčastněných na řízení
(rozsudek zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2010, č. j. 3 As 10/2010 – 944); jde jen o rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení [§104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.], a proto proti němu není
kasační stížnost přípustná.
Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud podotýká, že v posledně zmiňovaném rozsudku
se jednalo o situaci, kdy „návrh“ na vydání rozhodnutí, že určitá osoba není osobou zúčastněnou
na řízení, směřoval od jiné osoby zúčastněné na řízení, nikoli od účastníků řízení (žalobců),
jako tomu bylo ve věci nyní souzené. Zdejší soud má nicméně za to, že tento rozdíl nebrání
tomu, aby závěry výše uvedeného rozsudku byly aplikovány i ve věci nyní posuzované,
neboť otázka, od koho návrh směřuje, ničeho na podstatě věci nemění. Jinými slovy, i v případě,
zpochybňuje-li postavení osoby zúčastněné na řízení některý z účastníků řízení (tj. buď žalobce,
nebo žalovaný), stále platí, že o takovém návrhu vůbec nemá být soudem formálně rozhodováno,
a pokud se tak stane, jedná se typově o rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení
a které nemá negativní dopad do právního postavení osoby zúčastněné na řízení.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost proti vyhlášenému
usnesení městského soudu odmítl postupem dle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.,
za použití ustanovení §120 s. ř. s., neboť návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Pokud jde o náklady řízení osob zúčastněných
na řízení, těm mohou být přiznány pouze ve výjimečných případech, předvídaných v ustanovení
§60 odst. 5 s. ř. s. Jelikož v dané věci podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení nebyly dány,
Nejvyšší správní soud o jejich nákladech řízení nerozhodoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. května 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Radovanem Havelcem v právní
věci žalobců: a) Společenství vlastníků jednotek pro dům č. p. 1145, ulice Wassermannova,
Werichova, Kováříkova, Praha 5 – Kaskády Barrandov III, se sídlem Praha 5,
Werichova 1145/33, zastoupený Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1,
Purkyňova 74/2, b) M. Š., zastoupený Mgr. Martinem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1,
Purkyňova 74/2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1,
Mariánské náměstí 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) V. H., II) V. J., III) E. H.,
všichni zastoupeni Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2,
IV) SEA SIDE, SE, se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, V) FINEP BARRANDOV
ZÁPAD k. s., se sídlem Praha 1, Václavské nám. 846/1, zastoupený Mgr. Markem Vojáčkem,
advokátem se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15, VI) Městská část Praha-Slivenec, se sídlem
Praha – Slivenec, K Lochkovu 6, zastoupená Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem
Praha 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, VII) Městská část Praha 5, se sídlem Praha 5,
Nám. 14. října 1381/4, zastoupená Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem
Praha 1, Na Florenci 2116/15, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení
Městského soudu v Praze, vyhlášenému v řízení vedeném Městským soudem v Praze
pod sp. zn. 6 A 54/2014 při ústním jednání konaném dne 17. 2. 2015,
takto:
Záhlaví usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015 - 8,
se o p r a v u je tak, že se na konci poslední věty za slovo „vyhlášenému“ vkládají slova „v řízení
vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 A 54/2014“.
Odůvodnění:
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015 - 8,
bylo rozhodnuto ve věci kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze,
vyhlášenému při ústním jednání konaném dne 17. 2. 2015 v rámci řízení vedeného u toho soudu
pod sp. zn. 6 A 54/2014. Nejvyšší správní soud výrokem I. svého usnesení odmítl kasační
stížnost pro nepřípustnost [§46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §120 téhož zákona] a výrokem II. téhož usnesení rozhodl,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud nicméně v záhlaví svého usnesení ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015 - 8, opomněl
nezaměnitelně identifikovat řízení, v rámci něhož bylo napadené usnesení městského soudu
vyhlášeno. I když z celkového kontextu záhlaví, výroku a odůvodnění usnesení ze dne
14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015 - 8, není pochyb o tom, v jakém řízení a kterým soudem bylo
stížností napadené usnesení vyhlášeno, přesto považoval Nejvyšší správní soud za vhodné
své usnesení ve smyslu §54 odst. 4 věty druhé s. ř. s. opravit a příslušnou spisovou značku
doplnit do jeho záhlaví.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu