ECLI:CZ:NSS:2015:3.AZS.145.2015:25
sp. zn. 3 Azs 145/2015 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: L. Y.,
zastoupené Mgr. Zbyňkem Čermákem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Gočárova
třída 504, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu
cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 6. 2015,
č. j. 59 A 35/2015 - 37,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností brojí proti usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále též jen „krajský soud“) ze dne 23. 6. 2015,
č. j. 59 A 35/2015 - 37, jímž krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 13. 4. 2015, č. j. MV-37907-3/SO-2015. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání
stěžovatelky a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne
9. 1. 2015, č. j. OAM-43073-15/DP-2014, o zastavení správního řízení, neboť stěžovatelka
žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podala v době, kdy k tomu nebyla oprávněna.
Protože kasační stížnost nesplňovala podmínku řízení stanovenou zákonem
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 10. 7. 2015,
č. j. 3 Azs 145/2015 – 8, ke splnění poplatkové povinnosti ve výši 5.000 Kč [viz §4 odst. 1
písm. d) zákona o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků,
který je přílohou uvedeného zákona]. Ke splnění této povinnosti byla stěžovatelce stanovena
lhůta sedmi dnů; zároveň byla poučena o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti; dle §7 citovaného zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost
splatným okamžikem jejího podání.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dále platí, že nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovatelce společně s podáním kasační
stížnosti, kterou stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce předala k poštovní přepravě
dne 7. 7. 2015 a která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 8. 7. 2015. Jak již bylo
uvedeno, Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval k úhradě soudního poplatku usnesením
ze dne 10. 7. 2015, č. j. 3 Azs 145/2015 – 8, které bylo doručeno zástupci stěžovatelky do datové
schránky dne 20. 7. 2015. Posledním dnem sedmidenní lhůty pro zaplacení soudního poplatku
se tak stalo pondělí 27. 7. 2015. Stěžovatelka však toho dne a ani později soudní poplatek
nezaplatila. Nejvyšší správní soud připomíná, že v případě lhůty k zaplacení soudního poplatku
stanovené usnesením ze dne 10. 7. 2015, č. j. 3 Azs 145/2015 – 8, se již jednalo o lhůtu
dodatečnou – náhradní, neboť poplatek za kasační stížnost je splatný okamžikem jejího podání.
Právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek i po lhůtě stanovené soudem
ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení; je tak třeba uvažovat i s dobou,
než Nejvyšší správní soud vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více
než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.
Podle §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §120 s. ř. s.,
soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek
nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, byly naplněny podmínky předvídané v ustanovení
§9 odst. 1 větě za středníkem zákona o soudních poplatcích; proto zdejšímu soudu nezbylo, než
řízení o kasační stížnosti zastavit.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu