ECLI:CZ:NSS:2015:4.AFS.90.2015:29
sp. zn. 4 Afs 90/2015 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobkyně: F I N A L s. r. o.,
IČ: 46710060, se sídlem Příšovice 177, zast. Mgr. Aleše m Miklem, advokátem, se sídlem
Palackého 211, Turnov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové ze dne 27. 2. 2015, č. j. 31 Af 32/2013 – 60,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Finanční ředitelství v Ústí nad Labem rozhodnutím ze dne 20. 12. 2012, č. j. 13867/12-
1300-506002, zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí Finančního úřadu v Turnově
ze dne 21. 12. 2011, č. j. 91126/11/260922604156, č. j. 91128/11/260922604156,
č. j. 91159/11/260922604156 a č. j. 91195/11/260922604156, kterými byla žalobkyni dodatečně
vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2008 ve výši 31.534 Kč,
za zdaňovací období prosinec 2008 ve výši 42.289 Kč, za zdaňovací období červen 2009 ve výši
20.598 Kč a za zdaňovací období prosinec 2009 ve výši 54.462 Kč, a to včetně s tím souvisejícího
penále.
[2] Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že s účinností od 1. 1. 2013 byla dle
§19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušena dosavadní
finanční ředitelství a jejich právním nástupcem je ve smyslu ustanovení §7 písm. a) zákona
č. 456/2011 Sb. Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, jež se tak stalo podle ustanovení
§69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), ve zně ní pozdějších předpisů,
žalovaným.
[3] Žalobu, v níž se žalobkyně domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného,
zamítl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 27. 2. 2015, č. j. 31 Af 32/2013 – 60,
a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[4] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas
kasační stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., v níž závěry krajského soudu
označila za nesprávné a neodůvodněné důkazy provedenými v řízení. Stěžovatelka navrhla,
aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu změnil a podané
žalobě vyhověl.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 4. 2015, č. j. 4 A fs 90/2015 – 16,
stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní
poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků (příloha
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 5.000 Kč. Zároveň stěžovatelku poučil,
že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení zastaví [§9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. ]. Upozornil ji současně, že řízení nebude zastaveno,
je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník
ve výše stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží,
že bez své viny nemohl poplatek zaplatit. Stěžovatelka byla dále poučena, že pokud má za to,
že jsou u ní splněny předpoklady pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může
ve lhůtě pro zaplacení poplatku požádat o osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.).
[6] Výše uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo prostřednictvím datové
schránky doručeno zástupci stěžovatelky dne 23. 4. 2015. Lhůta 7 dnů určená Nejvyšším
správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v pátek dne 24. 4. 2015
a uplynula ve čtvrtek dne 30. 4. 2015. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek
nezaplatila.
[7] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplace n, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
[8] Podle §47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[9] Stěžovatelka byla řádně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a poučena o následcích,
které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však
stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, proto Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47
písm. c) s. ř. s.
[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. května 2015
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu