ECLI:CZ:NSS:2015:4.AS.130.2015:15
sp. zn. 4 As 130/2015 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. R., zast. JUDr.
Viktorem Kvíčalou, advokátem, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 195/18, Prostějov, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22 Ad
15/2015 - 32,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22 Ad 15/2015 - 32,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22 Ad 15/2015 - 32, zamítl žádost
žalobce o osvobození od soudních poplatků a dalších nákladů řízení, přičemž uvedl, že podle
§11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, je řízení ve věcech důchodového pojištění od poplatku osvobozeno.
Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
V ní uvedl, že ho soud nesprávně poučil o nemožnosti podat proti napadenému usnesení
opravný prostředek. Odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2006,
č. j. 1 Afs 55/2006 - 28, a dovodil, že podání kasační stížnosti je i v nyní posuzované věci
přípustné. Dále namítl, že otázka náhrady nákladů za právní zastoupení není podřazena pod §11
odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích. Uvedené ustanovení podle stěžovatele
předpokládá jeho osvobození toliko od povinnosti hradit soudní poplatek a nikoliv
již od povinnosti hradit další náklady vzniklé v průběhu řízení, či náklady právního zastoupení.
Vzhledem k výše uvedenému stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení
zrušil.
Proti usnesení krajského soudu, jímž byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních
poplatků, je přípustná kasační stížnost (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. 3 As 125/2012 - 43). Nelze tedy souhlasit s názorem krajského
soudu o nepřípustnosti takové kasační stížnosti, který byl v napadeném usnesení vyjádřen
v poučení o opravných prostředcích. Za řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu
o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků pak stěžovatel nemá povinnost zaplatit
soudní poplatek (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 6. 2015, sp. zn. 1 As 196/2014).
Nejvyšší správní soud proto mohl napadený rozsudek přezkoumat v souladu s §109
odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“), podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež stěžovatelé uplatnili v kasační
stížnosti. Přitom neshledal vady uvedené v §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[k]asační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.“ Nesprávné
právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný
právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.
Nejvyšší správní soud uvádí, že Krajský soud v Brně nesprávně posoudil žádost
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a dalších nákladů řízení. Stěžovatel sice
byl v řízení před krajským soudem podle §11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích
osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek, nicméně ve svém podání krajský soud žádal
i o osvobození od dalších případných nákladů, které by mu mohly v průběhu soudního řízení
vzniknout a které by v případě neúspěchu svého soudního sporu mohl být povinen hradit státu.
Touto částí stěžovatelovy žádosti se krajský soud vůbec nezabýval. Krajský soud tedy pochybil,
neboť nesprávně posoudil žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a dalších
nákladů řízení toliko jako žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek a zbývající
částí stěžovatelovy žádosti se nesprávně nezabýval. V novém řízení tedy bude krajský soud
povinen rozhodnout o stěžovatelově žádosti v celém jejím rozsahu.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná. Proto usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2015,
č. j. 22 Ad 15/2015 - 32, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta
první s. ř. s.). V něm bude podle §110 odst. 4 s. ř. s. krajský soud vázán vysloveným právním
názorem Nejvyššího správního soudu. Krajský soud v novém rozhodnutí rovněž rozhodne
o nákladech řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2015
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu