ECLI:CZ:NSS:2015:4.AS.194.2015:30
sp. zn. 4 As 194/2015 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. R., proti
žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem
Lidické náměstí 899/9, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2015, č. j. 78 A 15/2015 – 11,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 27. 8. 2015 kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2015,
č. j. 78 A 15/2015 – 11 (dále jen „napadené usnesení“), jimž byla odmítnuta jeho žaloba
směřující proti rozhodnutí žalované o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 21. 5. 2013,
č. j. KRPU-119743/PŘ-2013-040864, ev. č. bloku FC/2013 C 1043612. Uvedeným rozhodnutím
byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 300 Kč za přestupek podle ustanovení §125c odst. 1
písm. f) bod 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů. V závěru usnesení krajský soud konstatoval, že pokud by zde nebyl dán výše
uvedený důvod pro odmítnutí žaloby, pak by žaloba musela být odmítnuta pro její opožděné
podání.
[2] Jelikož stěžovatel neuhradil spolu s podáním kasační stížnosti soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5.000 Kč, podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
31. 8. 2015, č. j. 4 As 194/2015 – 23, aby soudní poplatek v uvedené výši uhradil ve lhůtě 7 dnů
ode dne doručení usnesení. Nejvyšší správní soud současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě
15 dnů ode dne doručení usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě doložil, že má vysokoškolské
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] V mezidobí byl nicméně Nejvyššímu správnímu soudu doručen soudní spis Krajského
soudu v Ústí nad Labem vedený v této věci, po jehož předběžném prostudování dospěl zdejší
soud k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně.
[4] Podle ustanovení §106 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení“.
Podle poslední věty téhož ustanovení „[z]meškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout“.
Podle odst. 4 téhož ustanovení „[k]asační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta
je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal“.
[5] Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., za použití ustanovení §120 téhož zákona
„[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně
nebo opožděně“.
[6] Podle ustanovení §40 odst. 1 věty první s. ř. s. „[l]hůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek“.
Podle ustanovení §40 odst. 2 věty první s. ř. s. „[l]hůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty“. Podle ustanovení
§40 odst. 4 s. ř. s. „[l]hůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který
má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak“.
[7] Stěžovatel ve své kasační stížnosti uvedl, že napadené usnesení mu bylo doručeno dne
18. 8. 2015. Z obsahu soudního spisu nicméně Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení
bylo stěžovateli doručeno vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky
(viz ustanovení §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, jež se ve správním soudnictví použije na základě ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s.)
dne 11. 8. 2015 (viz doručenka připojená na č. l. 13 soudního spisu).
[8] Napadené usnesení obsahuje řádné poučení o opravných prostředcích včetně lhůty
k podání kasační stížnosti, když se v něm kromě jiného uvádí, že „[p]roti rozhodnutí lze podat kasační
stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních
u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout“.
[9] Napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 8. 2015, zákonná lhůta pro podání
kasační stížnosti proto počala běžet dne 12. 8. 2015 a marně uplynula dne 25. 8. 2015. K jejímu
zachování by tedy bylo nutné, aby kasační stížnost byla stěžovatelem nejpozději dne 25. 8. 2015
předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní
poštovní licence anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z razítka pošty
Most 6 vyznačeného na obálce, v níž byla kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu
doručena, však vyplývá, že tato byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě až dne 26. 8. 2015
(viz č. l. 16 spisu zdejšího soudu).
[10] Na základě shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele byla ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. podána opožděně, přičemž
zmeškání lhůty nelze podle poslední věty téhož ustanovení prominout. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ustanovení
§120 téhož zákona.
[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[12] Jelikož nebyly splněny podmínky pro věcné projednání kasační stížnosti, Nejvyšší
správní soud dodává, že za těchto okolností již není nutné splnit povinnosti uložené
stěžovateli usnesením ze dne 31. 8. 2015, č. j. 4 As 194/2015 – 23 (viz odst. [2] tohoto usnesení),
t. j. zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, či předložení plné moci advokátovi.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. září 2015
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu