ECLI:CZ:NSS:2015:4.AS.251.2014:52
sp. zn. 4 As 251/2014 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci navrhovatele:
SYNERGION Jívová s.r.o., se sídlem Králodvorská 1081/16, Praha 1, zast. JUDr. Janem
Nekolou, advokátem, se sídlem Trojanova 12, Praha 2, proti odpůrci: Krajský úřad
Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, za účasti osob zúčastněných
na řízení I) L. Š., zast. JUDr. Erikem Orletem, advokátem, se sídlem Tř. Svobody 2, Olomouc, II)
obec Jívová, se sídlem Jívová 69, III) Římskokatolická farnost Svatý Kopeček u Olomouce, se
sídlem Sadové nám. 1, Olomouc, IV) Římskokatolická farnost Jívová, se sídlem Jívová 15,
Dolany, ve věci opatření obecné povahy odpůrce ze dne 21. 5. 2013, č. j. KUOK 41675/2013,
v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 16. 10. 2014, č. j. 79 A 3/2014 – 105, o návrhu osoby zúčastněné na řízení I) na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2014, č. j. 79 A 3/2014 – 105, se z
a m í t á .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 24. 11. 2014 kasační stížnost
osoby zúčastněné na řízení I) (dále jen „stěžovatel“) z téhož dne proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2014, č. j. 79 A 3/2014 – 105, jímž bylo
zrušeno opatření obecné povahy odpůrce ze dne 21. 5. 2013, č. j. KUOK 41675/2013, kterým
byla ve zkráceném přezkumném řízení (správním) zrušena změna č. 3 územního plánu obce
Jívová vydaná dne 26. 11. 2012. Součástí předmětné kasační stížnosti byl i návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil
tím, že nepřiznání odkladného účinku by pro stěžovatele a další osoby nepochybně znamenalo
vznik nepoměrně větší újmy, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným
osobám. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by podle stěžovatele zcela zjevně nebylo
v rozporu s veřejným zájmem.
[2] Navrhovatel se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil
podáním ze dne 29. 12. 2014, v němž poukázal na to, že stěžovatel svůj návrh nijak neodůvodnil,
neboť se omezil na pouhou citaci zákonného ustanovení (§73 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního – dále též jen „s. ř. s.“), tudíž není možné dovodit, že by byly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Navrhovatel tvrdil, že zde nadto existuje
veřejný zájem na právní jistotě adresátů aktů orgánů veřejné moci, přičemž přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti by s tímto zájmem s ohledem na absenci řádného zdůvodnění bylo
neslučitelné. V neposlední řadě dovozoval, že je to právě on, komu vzniká několikaletými průtahy
značná újma, neboť je mu znemožněno realizovat podnikatelský záměr. Požadavky stěžovatele
nadto pramení z toho, že navrhovatel nepřistoupil na jeho přemrštěné finanční požadavky
za zpřístupnění jeho pozemků pro zamýšlenou výstavbu větrné elektrárny. Práva stěžovatele
budou v neposlední řadě nadto dostatečně bráněna v navazujících řízeních dle stavebního
zákona.
[3] Osoba zúčastněná na řízení III) se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vyjádřila podáním ze dne 2. 1. 2015, v němž uvedla, že sice nezná obsah rozsudku
krajského soudu, ale že se ztotožňuje s výtkami stěžovatele, které se dotýkají přímo její farnosti.
Nemůže proto souhlasit se záměrem navrhovatele na umístění a výstavbu větrných elektráren
v zamýšlené lokalitě, neboť to by nenapravitelně narušilo poměry v krajině, zejména navržený
záměr Kulturní krajiny oblasti Svatý kopeček a sítě mariánských kostelů, a to způsobem,
jenž zcela devalvuje cíle ochrany této krajiny. Proto se připojila k návrhu stěžovatele na zrušení
rozsudku krajského soudu a na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti.
[4] Odpůrce se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil podáním
ze dne 5. 1. 2015, v němž s ním souhlasil. S ohledem na závazný právní názor krajského
soudu totiž zahájil dne 9. 12. 2014 přezkumné řízení ve věci přezkoumání opatření obecné
povahy – Změny č. 3 územního plánu obce Jívová, které bylo vydáno Zastupitelstvem obce
Jívová dne 26. 11. 2012. Z toho vyplývá, že by souběžně probíhalo řízení před Nejvyšším
správním soudem a zároveň by probíhalo přezkumné řízení u odpůrce. Pro větší právní jistotu
všech zúčastněných by proto bylo vhodnější v případě přiznání odkladného účinku přerušit
přezkumné řízení u odpůrce a vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a to zvláště
s ohledem na to, že ať bude výsledek přezkumného řízení jakýkoliv, bude zřejmě napaden další
žalobou.
[5] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů, kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle ustanovení §73 odst. 2
s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto
stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[7] Ve smyslu právě uvedeného tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatel (zde osoba zúčastněná na řízení). Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel
dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční
zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí
být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 – 74, všechna rozhodnutí
zdejšího soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Uvedené požadavky stěžovatel
v posuzovaném případě nesplnil. V návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
pouze odkázal na příslušnou právní úpravu, aniž by tuto argumentaci jakkoli rozvedl a důkazně
podepřel. Z tohoto důvodu není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených
v §73 odst. 2 s. ř. s. v podobě tvrzení a prokázání vzniku nepoměrně větší újmy pro stěžovatele,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a zdejší soud se proto
již druhou podmínkou nezabýval.
[8] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele nejsou podmínky obsažené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. splněny.
[9] Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle ustanovení §107 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu