ECLI:CZ:NSS:2015:4.AZS.93.2015:21
sp. zn. 4 Azs 93/2015 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: K. V. H.,
zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí
Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 17. 2. 2015, č. j. 6 A 315/2011 - 46,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2015, č. j. 6 A 315/2011 - 46, zamítl
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2011, č. j. MV-90040-3/SO-2010, kterým
žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 7. 2010,
č. j. OAM-6740-22/TP-2010, jímž ministerstvo podle §87l odst. 1 písm. b) zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zrušilo povolení žalobce k trvalému pobytu na území České
republiky.
[2] Proti rozsudku městského soudu se žalobce (dále též „stěžovatel“) bránil blanketní
kasační stížností podanou dne 21. 4. 2015 u zdejšího soudu.
[3] Nejvyšší správní soud vyzval usnesením ze dne 24. 4. 2015, č. j. 4 Azs 93/2015 - 8,
stěžovatele k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů zaplatil soudní poplatek a ve lhůtě 1 měsíce doplnil
kasační stížnost; obě lhůty počaly běžet ode dne doručení usnesení. Zároveň soud stěžovatele
poučil o následcích spojených s neuposlechnutím některé z výzev.
[4] Stěžovatel dne 5. 5. 2015 doručil zdejšímu soudu zpětvzetí kasační stížnosti. V zastoupení
svým právním zástupcem výslovně uvedl, že svoji kasační stížnost bere v celém rozsahu zpět.
[5] Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud
nerozhodl“. Podle §47 písm. a) s. ř. s. před středníkem „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět“. Toto ustanovení je na základě §120 s. ř. s. třeba přiměřeně použít
i pro řízení o kasační stížnosti.
[6] Jelikož právní jednání stěžovatele, kterým došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, splňuje
veškeré právem požadované formální i obsahové náležitosti a toto podání, jímž stěžovatel
disponuje řízením, bylo soudu doručeno v zákonem požadované formě ve smyslu §37 odst. 2
s. ř. s., Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 17. 2. 2015, č. j. 6 A 315/2011 - 46, v souladu s §47 písm. a) s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. zastavil.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti vzniklých účastníkům rozhodl Nejvyšší
správní soud za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. května 2015
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu