ECLI:CZ:NSS:2015:5.AS.223.2015:35
sp. zn. 5 As 223/2015 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: J. K.,
zastoupený JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem Bráfova tř. 770/52,
Třebíč, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí
3/5, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
15. 10. 2015, č. j. 22 A 52/2013 - 101,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 6. 2013, č. j. JMK 62420/2013, sp. zn. S-JMK 62420/2013/OD/Ša,
a rozhodnutí Městského úřadu Znojmo ze dne 15. 4. 2013, sp. zn. SMUZN 6847/2012 Hoch.
Odůvodnění:
Dne 10. 11. 2015 byla u Nejvyššího správního soudu podána kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“)
ze dne 15. 10. 2015, č. j. 22 A 52/2013 - 101. Tímto rozsudkem krajský soud zamítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2013, č. j. JMK 62420/2013,
sp. zn. S-JMK 62420/2013/OD/Ša, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a bylo
potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Znojmo ze dne 15. 4. 2013, sp. zn. SMUZN 6847/2012
Hoch; tímto byl stěžovatel uznán vinným, že dne 12. 7. 2012 v 5:35 hod. v obci
Znojmo - Oblekovice se jako řidič osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, RZ: X
po pozitivní dechové zkoušce odmítl přes výzvu policisty Policie ČR podrobit lékařskému
vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv
takové vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Tím stěžovatel porušil §5 odst. 1
písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čímž se dopustil přestupku dle §125c odst. 1 písm. d)
citovaného zákona. Za přestupek mu byla uložena pokuta v částce 25 000 Kč a zákaz činnosti
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Spolu s kasační stížností
stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že právní následky rozhodnutí
by pro něj znamenaly nenahraditelnou újmu, neboť kromě zaplacení částky 25 000 Kč je další
sankcí zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 12 měsíců. Posledně
uvedená sankce je pro stěžovatele v zásadě likvidační, neboť pracuje jako servisní technik
a používání motorového vozidla je nezbytnou součástí výkonu jeho povolání. Podle stěžovatele
je zřejmé, že pro rozhodnutí věci bude podstatné, jakým způsobem bude interpretována
rozhodná událost. Krajský soud dovodil, že stěžovatel byl vyzván k podrobení se lékařské
prohlídce, ale kladl si podmínky, že to nemůže být odběr krve ze žíly, což je nepřípustné.
Nicméně tutéž událost lze interpretovat i tak, že se stěžovatel odmítl podrobit pouze odběru krve
ze žíly, který je pro něj spojen s nebezpečím pro jeho zdraví, a nikoli lékařskému vyšetření
obecně. Protože podle stěžovatele neexistuje věrohodné vysvětlení, proč by se měla dávat
přednost prvnímu popisu události před druhým, rovněž tak v rámci zásady in dubio pro reo,
kdy verzi tvrzenou stěžovatelem zaznamenanou na dokumentu vyhotoveném policií, nelze
bez dalšího odmítat, domnívá se stěžovatel, že je na místě jeho návrhu na přiznání odkladného
účinku vyhovět. Podle stěžovatele je rovněž zřejmé, že vyhovění návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti se žádným způsobem nedotkne práv třetích osob a není ani v rozporu
s veřejným zájmem, neboť právní moc žalobou napadeného rozhodnutí byla suspendována
usnesením Městského úřadu Znojmo ze dne 29. 7. 2013, č. j. SMUZN 7050/2013 Hoch,
nicméně suspendování právní moci bylo provedeno jen do doby rozhodnutí krajského soudu,
takže je nutné, aby bylo rozšířeno i na řízení o kasační stížnosti.
Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti a návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, neboť kasační stížnost považuje za nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud následně při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností a úvah.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §73 odst. 2 s. ř. s. jsou naplněny.
Nejprve je ovšem třeba uvést, že samotná skutečnost, že správní orgán, který rozhodl
o přestupku, má dle §83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů, povinnost na návrh účastníka řízení, který podal žalobu proti rozhodnutí o přestupku,
odložit výkon rozhodnutí o přestupku, neznamená, že jsou rovněž správní soudy povinny
bez dalšího vyhovět návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnosti ve věci
daného přestupku, aniž by zkoumaly, zda jsou pro to dány zákonné podmínky stanovené
v §73 odst. 2 s. ř. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2009,
č. j. 5 As 24/2009 – 58).
Nejvyšší správní soud rovněž zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je ze své podstaty rozhodnutím předběžné povahy. Předmětem rozhodování
je naplnění výše uvedených zákonných podmínek. Naopak není možné jakkoliv předjímat
rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005
č. j. 8 As 26/2005 - 76). Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud nemůže přihlížet k argumentaci
stěžovatele, která se týká spornosti posouzení věci samé a uplatnění zásady in dubio pro reo.
Subjektivní přesvědčení stěžovatele o protizákonnosti napadeného rozhodnutí je pravidelným
znakem v podstatě každého řízení o kasační stížnosti, rozhodně se však nejedná o důvod
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V právním státě je třeba respektovat
pravomocné a vykonatelné rozhodnutí krajského soudu bez ohledu na vnitřní přesvědčení
stěžovatele.
Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že stěžovatel pracuje jako servisní technik, přičemž
z povahy tohoto zaměstnání plyne, že jeho součástí je rovněž řízení motorových vozidel.
Výkonem sankce zákazu činnosti spočívajícím v řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců
by proto pro stěžovatele mohlo znamenat možné ohrožení dalšího výkonu jeho zaměstnání
či dokonce riziko jeho úplného ukončení a s tím související ztrátu základního zdroje příjmů
stěžovatele, což by mohlo u stěžovatele vyvolat nevratnou újmu a mít likvidační účinky.
Nejvyšší správní soud dále přistoupil k poměřování újmy, hrozící stěžovateli v souvislosti
s dočasnou ztrátou možnosti řídit motorové vozidlo, s újmou, která přiznáním odkladného
účinku může hrozit ostatním účastníkům silničního provozu.
Odebrání řidičského oprávnění stěžovateli by tak pro něj mohlo představovat nepoměrně
větší újmu, než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní
následky napadeného rozhodnutí odložily. Přiznání odkladného účinku v nyní projednávané věci
není v rozporu s veřejným zájmem z toho důvodu, že by bylo umožněno další řízení vozidla
řidiči, který se odmítl přes výzvu policisty Policie ČR podrobit lékařskému vyšetření,
zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem. V této souvislosti přihlédl zdejší soud také
k tomu, že podle evidenční karty řidiče se stěžovatel dopustil jediného dopravního přestupku,
a to v roce 1994. V případě stěžovatele tedy nejde o řidiče se sklonem k nekázni v silničním
provozu a není objektivní důvod předpokládat, že by představoval nebezpečí pro ostatní
účastníky silničního provozu a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by se tak dotklo práv
jiných osob a bylo v rozporu s veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku přitom „jen“
odsouvá účinky po dobu, kdy je zákonnost stěžovatelem napadeného rozhodnutí
přezkoumávána. Ztotožní-li se kasační soud s krajským soudem v tom, že rozhodnutí žalovaného
bylo v souladu se zákonem, pak bude povinností stěžovatele vykonat sankci spočívající v zákazu
řízení motorových vozidel v délce uložené napadeným rozhodnutím.
Za dané situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že odkladný účinek kasační
stížnosti se musí nutně vztahovat k rozhodnutí rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2013,
č. j. JMK 62420/2013, sp. zn. S-JMK 62420/2013/OD/Ša, a rozhodnutí Městského úřadu
Znojmo ze dne 15. 4. 2013, sp. zn. SMUZN 6847/2012 Hoch, která představují vykonatelná
rozhodnutí, jejichž výkon by mohl stěžovatele bezprostředně ohrozit. Proto Nejvyšší správní
soud vymezil rozsah odkladného účinku tak, že jeho přiznáním se pozastavují až do skončení
řízení o kasační stížnosti účinky uvedených rozhodnutí. Ve vztahu k rozhodnutí krajského soudu
není v tomto případě důvodu kasační stížnosti odkladný účinek přiznávat.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2015
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu