ECLI:CZ:NSS:2015:6.ADS.217.2015:27
sp. zn. 6 Ads 217/2015 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: E. S., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, týkající
se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2004, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2011, č. j. 4 Cad 1/2007 - 190,
takto:
I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce soudem ze dne 17. 9. 2015 se zamítá .
II. Kasační stížnost se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 25. 9. 2015 postoupeno Nejvyšším soudem
podání žalobce (dále „stěžovatel“) ze dne 17. 9. 2015, vedené u Nejvyššího soudu
pod sp. zn. Ncn 499/2015. Jelikož z podání vyplývalo, že se týká důchodové věci, Nejvyšší soud
považoval jeho označení jako „Dovolání Nejvyššímu soudu“ za neznalost kompetence nejvyšších
soudů a předal věc k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu.
[2] Z uvedeného podání však nebylo zřejmé, proti jakému rozhodnutí směřuje,
čeho se stěžovatel domáhá, ani kdo jej činí (stěžovatel v něm označil taktéž manželku – paní A.
S., aniž by byl na podání připojen její podpis či plná moc udělená stěžovateli). Dále stěžovatel
namítal, že nemá na advokáta. Byl proto usnesením ze dne 21. 10. 2015, č. j. 6 Ads 217/2015 -
10, soudem vyzván, aby předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech, žádá-li o ustanovení zástupce z řad advokátů soudem; a k odstranění vad kasační
stížnosti.
II.
[3] Stěžovatel ve stanovené lhůtě předložil Prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech a doplnil, že svou kasační stížností napadá rozsudek Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud) ze dne 18. 1. 2011, č. j. 4 Cad 1/2007 - 190 (dále jen „napadený
rozsudek“), a navrhuje Nejvyššímu správnímu soudu, aby jej zrušil a vrátil věc městskému soudu
k dalšímu řízení. Zároveň žádá, aby byla kasační stížnost i přes zpoždění přijata, neboť byl
nemocen a nemohl ji podat dříve.
III.
[4] Nejvyšší správní soud se stěžovatelovými námitkami (otázkou výkonu umělecké činnosti
v letech 1967 až 1989 jako výkonu zaměstnání v I. či II. pracovní kategorii a podpisu odhlášky
z výkonu této činnosti) již opakovaně zabýval. Definitivně bylo v této věci rozhodnuto
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2011, č. j. 6 Ads 105/2011 – 246, kdy byla
kasační stížnost stěžovatele zamítnuta. Ta směřovala proti témuž rozsudku městského soudu
jako nyní podaná kasační stížnost. Dalšímu soudnímu přezkumu v této věci proto Nejvyššímu
správnímu soudu brání překážka věci rozhodnuté, proto opakovanou kasační stížnost stěžovatele
odmítl (výrok II.) dle §120 ve spojení s §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[5] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že podanou kasační stížnost nelze podle jejího
obsahu považovat ani za návrh na obnovu řízení. Obnova řízení proti rozhodnutí o kasační
stížnosti není přípustná (§114 odst. 2 s. ř. s.). Přípustná je obnova řízení dle §114 odst. 1 s. ř. s.
jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu
a ve věcech politických stran a politických hnutí.
IV.
[6] Ze stejného důvodu, pro který Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, musel
zamítnout návrh stěžovatele na ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti. Podle ustanovení
§35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování
platí v takovém případě stát. Podle ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá
dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních
poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť
závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže
být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou
účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
Jelikož ke dřívější kasační stížnosti stěžovatele se Nejvyšší správní soud již touto věcí zabýval,
a přezkoumání napadeného rozsudku proto brání překážka věci rozhodnuté, jedná se o návrh,
jenž zjevně nemůže být úspěšný. Nejvyšší správní soud tudíž žádost stěžovatele o ustanovení
advokáta zamítl.
V.
[7] Na základě shora uvedeného a z důvodu hospodárnosti řízení Nejvyšší správní soud
žádost stěžovatele o ustanovení zástupce zamítl a kasační stížnost současně odmítl podle §46
odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu