ECLI:CZ:NSS:2015:6.ADS.41.2015:11
sp. zn. 6 Ads 41/2015 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: J. Z., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha,
týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2012, č. j. MPSV-UM/2475/12/9S-
OLK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v
Olomouci ze dne 5. 1. 2015, č. j. 73 Ad 11/2012 – 95,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 3. 3. 2015 prostřednictvím Krajského soudu
v Ostravě – pobočka v Olomouci doručena blanketní kasační stížnost žalobce (dále jen
„stěžovatel“) proti v návětí uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka
v Olomouci ze dne 5. 1. 2015, č. j. 73 Ad 11/2012 – 95, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2012, č. j. MPSV-UM/2475/12/9S-OLK.
Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ust. §37 odst. 3 a §106
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), protože v ní stěžovatel
pouze uvedl, že se domnívá, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský
soud“) při rozsudku vycházel z nesprávného posouzení právní otázky a že ji doplní příslušnými
náležitostmi.
Podle ust. §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasa ční stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení §37 platí
obdobně. Podle ust. §106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti
již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Současně podle §105 odst. 2 s. ř. s. platí, že stěžovatel musí být v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který
za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 6. 3. 2015,
č. j. 6 Ads 41/2015 – 8, k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto
usnesení a k předložení plné moci udělené zvolenému advokátu nebo dokladu o dosažení
příslušného vzdělání ve stejné lhůtě. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační
stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, resp. plná moc nebo doklad o dosažení příslušného
vzdělání předloženy, bude kasační stížnost odmítnuta.
Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 3. 2015, avšak stěžovatel se k jeho
obsahu do dnešního dne nikterak nevyjádřil a vytýkané nedostatky kasační stížnosti ve stanovené
lhůtě neodstranil. Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu důvody kasační
stížnosti nedoplnil, byla kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítnuta. Je třeba dodat, že povinné zastoupení advokátem je jednou z podmínek řízení
o kasační stížnosti a jelikož ani tento nedostatek stěžovatel ani přes výzvu soudu neodstranil, bylo
by namístě odmítnout kasační stížnost též postupem dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.
Obiter dictum lze závěrem uvést, že Nejvyššímu správnímu soudu je ze soudního spisu
známo, že stěžovatel byl v jiné věci týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne
4. 6. 2012, č. j. MPSV-UM/2475/12/9S-OLK (řízení o kasační stížnosti proti rozsudku krajského
soudu ze dne 6. 8. 2014, č. j. 73 Ad 11/2012 – 55, vedené pod sp. zn. 6 Ads 237/2014) v řízení
před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem Mgr. Antonínem Novákem.
Podle ustanovení §64 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení
ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle
ustanovení §28 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní
moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.
V soudním spise krajského soudu je založena plná moc, kterou stěžovatel zmocňuje
advokáta Mgr. Antonína Nováka k podání kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu
ze dne 6. 8. 2014, č. j. 73 Ad 11/2012 – 55 a k zastupování v řízení před Nejvyšším správním
soudem. Toto řízení bylo skončeno rozsudkem ze dne 22. 10. 2014, č. j. 6 Ads 237/2014 – 9,
který nabyl právní moci dne 31. 10. 2014. Právě tímto dnem předmětná plná moc zanikla
(obdobně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2006,
č. j. 4 Azs 461/2005 – 22).
Jiný závěr nelze seznat z obsahu plné moci ani z ostatních zjištěných skutečností. V řízení
před krajským soudem ani při jednání konaném dne 5. 1. 2015 stěžovatel zastoupen nebyl. Sám
a vlastním jménem podal i kasační stížnost s tím, že ji doplní příslušnými náležitostmi. Poté však,
i přes výzvu Nejvyššího správního soudu k odstranění vad podání a doložení povinného
zastoupení, zůstal stěžovatel procesně zcela pasivní.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu