ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.169.2015:28
sp. zn. 6 As 169/2015 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: P.
S., zastoupeného JUDr. Ludvíkem Ševčíkem ml., advokátem, se sídlem Kobližná 19, Brno, proti
žalovanému: Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, Praha 2, týkající se žaloby
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. prosince 2011, č. j. ČOI 111312/II/O100/11/Če/Št, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna
2015, č. j. 9 A 332/2011 - 57,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím České obchodní inspekce, inspektorátu Jihomoravského a Zlínského
se sídlem v Brně, byl žalobce shledán vinným ze spáchání správního deliktu podle §24 odst. 7
písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění, jehož se měl
dopustit tím, že opakovaně nepřijal reklamace spotřebitelů. Za spáchání popsaného správního
deliktu byla žalobci uložena pokuta ve výši 25 000 Kč. Proti rozhodnutí brojil odvoláním,
které však žalovaná zamítla v záhlaví označeným rozhodnutím. Žalobce se rozhodnutí žalované
bránil správní žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
který žalobu jako nedůvodnou zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížnosti,
kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání
odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že mu výkonem rozhodnutí správního orgánu
vznikne škoda, přičemž přiznáním odkladného účinku nevznikne škoda žádnému jinému
subjektu ani nebude dotčen veřejný zájem.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
navrhla, aby jí odkladný účinek přiznán nebyl. Upozornila, že na stěžovateli leží povinnost tvrzení
a povinnost důkazní, co se týče újmy vzniklé výkonem rozhodnutím. Dále žalovaná konstatovala,
že přiznání odkladného účinku by mohlo být v rozporu s veřejným zájmem, neboť ke stíhání
správních deliktů dochází ve veřejném zájmu. Závěrem žalovaná uvedla, že určité negativní
následky jsou typickým znakem pokuty souvisejícím s represivní a preventivní funkcí sankce.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Nutno nejprve podotknout, že pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými
opravnými prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají
až v okamžiku rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků
mimořádných, mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem
úvahy rozhodujícího orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06
ze dne 11. 10. 2006, http://nalus.usoud.cz: „Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí]
je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo
k nevratným krokům, po nichž by se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně
zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní“).
[6] Podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladném účinku
kasační stížnosti splnění zákonných předpokladů uvedených v citovaném ustanovení, tedy (1)
výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly; a zároveň (2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má
stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012,
č. j. 1 As 27/2012 - 32, dostupné na www.nssoud.cz). Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
či bagatelní.
[8] Stěžovatelem uvedené důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní
projednávané věci zjevně nenaplňují podmínky pro jeho přiznání. Stěžovatel neuvedl, v čem
konkrétně by v daném případě měla spočívat újma způsobená na jeho straně výkonem rozsudku
městského soudu. Nejvyšší správní soud v tomto ohledu poukazuje na dispoziční zásadu
ovládající celé řízení o kasační stížnosti – soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní
vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Pouhá skutečnost, že výkon rozhodnutí bude pro stěžovatele představovat újmu,
je zcela pravidelným aspektem ukládání sankcí a sama o sobě rozhodně nepředstavuje důvod
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[9] Se zřetelem ke všem shora uvedeným důvodům rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že se návrh u na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nevyhovuje.
[10] Nejvyšší správní soud však uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy, proto z něj nelze
dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační
stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76,
publikováno pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2015
JUDr. Tomáš Langášek
člen senátu určený dle §54 odst. 2 s. ř. s.
v době překážky v práci předsedy senátu
JUDr. Petra Průchy