ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.207.2015:12
sp. zn. 6 As 207/2015 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně:
A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, týkající
se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. listopadu 2014, č. j . 27533/14/5100-
41452-706053, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad
Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. srpna 2015, č. j. 59 Af 9/2015 - 50,
takto:
I. Návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení č. j. 6 As 207/2015 - 6 ze dne
15. září 2015 se zamítá .
II. Kasační stížnost žalobkyně se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáh ala zrušení
v návětí označeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále
jen „krajský soud“), jímž stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků
z důvodu, že její tvrzení v prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech byla
neúplná, pročež neunesla břemeno tvrzení a důkazní, to vše v situaci, kdy byla opakovaně
v minulosti upozorňována a poučena o tom, že je povinna soudu uvést úplné a pravdivé údaje
o své osobní a majetkové situaci a tyto skutečnosti také prokázat, resp. doložit. Stěžovatelka
v dané věci neuvedla mimo jiné nemovitý majetek, který vlastní, pouze povšechně konstatovala,
že nemá majetek větší ceny, neboť její veškerý majetek je nezákonně obstaven a je na něj nařízena
exekuce, aniž by tato tvrzení jakkoli konkretizovala. Pro úplnost se dodává, že její žaloba směřuje
proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí
o zastavení řízení ve věci žádosti žalobkyně o posečkání daně z nemovitostí a jejího příslušenství.
Proti citovanému usnesení podala stěžovatelka blanketní kasační stížnost, vykazující
v jejím případě znaky formulářového podání, jaké podává standardně (ke dni podání kasační
stížnosti je u Nejvyššího správního soudu evidováno již 104 řízení). V ní uvedla, že rozhodnutí
krajského soudu napadá v plném rozsahu, že všech důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b), c), d)
a e) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), navrhla přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti a požádala o osvobození od soudních poplatků a ustano vení právního zástupce, aniž
by – třeba svými laickými slovy – vyjádřila, v čem jí bylo napadeným rozhodnutím ukřivděno;
její povšechné odkazy na ústavně garantovaná základní práva a porušení čl. 90 Ústavy České
republiky jsou frázovité a v jejích opakovaných podáních k Nejvyššímu správnímu soudu
se opakují beze změny pravidelně bez ohledu na to, v jaké věci se na Nejvyšší správní soud
obrací, takže z nich nelze nic dovozovat ani ve vztahu k nyní posuzované věci.
Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 6 As 207/2015 - 6 ze dne 15. září 2015 zamítl návrh
stěžovatelky na ustanovení právního zástupce pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti
(k odůvodnění zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti odkazuje Nejvyšší správní soud na zmíněné
usnesení). Soudní poplatek za kasační stížnost v tomto řízení Nejvyšší správní soud s odkazem
na usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. června 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19 nevybírá, žádost
o osvobození od soudního poplatku je proto bezpředmětná, jak uvedl Nejvyšší správní soud
ve svém usnesení č. j. 6 As 207/2015 - 6.
Citovaným usnesením Nejvyšší správní soud stěžovatelku současně vyzval, aby ve lhůtě
dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Dále
ji vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení odstranila vady kasační
stížnosti tak, že uvede, kdy jí bylo napadené rozhodnutí doručeno, z jakého důvodu byla kasační
stížnost podána, a to v souladu s ustanovením §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, a tento důvod blíže skutkově a právně konkretizuje.
Stěžovatelce bylo citované usnesení doručeno vhozením do domovní schránky v úterý
22. září 2015 postupem podle §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, ve spojení s §64 soudního řádu správního.
Podáním ze dne 6. října 2015 stěžovatelka zopakovala (opět bez jakéhokoliv konkrétního
odůvodnění) svou žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních
poplatků, ač jí bylo v usnesení č. j. 6 As 207/2015 - 6, na něž v podání ze dne 6. října 2015
i odkazuje, sděleno, že soudní poplatek v tomto řízení Nejvyšší správní soud nevybírá a že se její
návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítá pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti.
Současně navrhla vyslovení neúčinnosti doručení usnesení č. j. 6 As 207/2015 - 6 s argumentem,
že na zásilce poštou nebyly a nejsou vyplněny povinné údaje o jejím doručení.
K návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení Nejvyšší správní soud uvádí, že podle §50d
odst. 1 občanského soudního řádu, ve spojení s §64 soudního řádu správního, se lze tímto
návrhem domáhat vyslovení neúčinnosti doručení z důvodu, že se účastník nemohl
z omluvitelného důvodu s doručovanou písemností seznámit. Nic takového v podání ze dne
6. října 2015 stěžovatelka netvrdí, na doručovanou písemnost – usnesení č. j. 6 As 207/2015 - 6
- v textu podání odkazuje, tudíž se s ní seznámila. Navíc tvrzení o údajné absenci vypln ění
povinných údajů na zásilce ze strany doručovatele nejsou s to otřást závěrem, že písemnost
nebyla účinně doručena. Stěžovatelka by mohla učinit sporným toliko den, kdy jí byla písemnost
doručena, to však z textu podání neplyne, ostatně ani nesplnila obsahovou náležitost návrhu na
vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti, tj. uvést den, kdy se s doručovanou písemností
seznámila nebo mohla seznámit (§50d odst. 1 občanského soudního řádu); zásilku, resp. obálku,
na níž tvrzené údaje chyběly, ke svému návrhu nepřipojila. Návrh na vyslovení neúčinnosti
doručení proto Nejvyšší správní soud jako nedůvodný zamítl.
Stěžovatelce bylo citované usnesení podle obsahu spisu doručeno v úterý 22. září 2015;
[i kdyby bylo doručeno později (to však stěžovatelka přímo netvrdí), je zřejmé, že nejpozději
v den 6. října 2015, kdy se na Nejvyšší správní soud obrátila se svým podáním, jí již doručeno být
muselo].
Dvoutýdenní lhůta k předložení plné moci, resp. prokázání příslušného vzdělání tedy
uplynula marně v úterý 6. října 2015 [i kdyby Nejvyšší správní soud vycházel z doručení
stěžovatelce dnem 6. října 2015, je zřejmé, že dvoutýdenní lhůta k předložení plné moci uplynula
marně (nejpozději v úterý 20. října 2015)]. Do dnešního dne, kdy se senát odebral k závěrečné
poradě, stěžovatelka plnou moc nepředložila, ani – v souladu s poučením, jehož se jí dostalo
- nepožádala o prodloužení lhůty k provedení úkonu. O opakované žádosti o ustanovení
právního zástupce, krom toho nijak neodůvodněné, již Nejvyšší správní soud nerozhodoval,
neboť o této otázce již rozhodnuto bylo, jak plyne ze zmíněného usnesení
č. j. 6 As 207/2015 - 6. Žádné nové okolnosti ani důvody stěžovatelka netvrdila, ostatně
důvodem pro zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce byla zjevná neúspěšnost kasační stížnosti,
což stále platí.
Podle §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí stěžovatelka nesplnila podmínku
povinného zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti podle §105 odst. 2 soudního
řádu správního, jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatel kou k výzvě soudu
odstraněn, Nejvyšší správní soud proto ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120
soudního řádu správního kasační stížnost odmítl. O tomto důsledku nesplnění výzvy
ve stanovené lhůtě byla předem poučena.
Podle §60 odst. 3 soudního řádu správního ve spojení s §120 soudního řádu správního
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2015
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu