ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.235.2015:23
sp. zn. 6 As 235/2015 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce:
Ing. M. R., zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem, se sídlem Čs. Legií 1719/5,
Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října
2771/117, Ostrava – Moravská Ostrava, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne
19. listopadu 2013, č. j. MSK 151311/2013, sp. zn. DSH/35085/2013/Bla, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. září 2015, č. j. 58 A
59/2013 - 44, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Dne 31. ledna 2013 v 16.20 hod. v Havířově na ulici Okrajové, poblíže křižovatky s ulicí
Těšínskou, kontrovala hlídka Policie ČR osobní motorové vozidlo žalobce Škoda Fabia. Lustrací
zjistila, že žalobce má platnou blokaci řidičského oprávnění. Zákaz řízení motorových vozidel
mu uložil Magistrát města Ostrava rozhodnutím ze dne 2. listopadu 2003 v délce 12 měsíců,
a to v době od 30. prosince 2003 do 30. prosince 2004. Sankci spočívající v zákazu řízení
motorových vozidel tak žalobce sice již vykonal, nevykonal však zákonem stanovenou zkoušku
a nepotvrdil zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění. Rozhodnutím ze dne
2. října 2013, č. j. OVV1/14367/2013-14, uznal Magistrát města Havířova žalobce vinným
z toho, že vykonával činnost, pro kterou pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu
[porušení §3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů].
Za uvedený přestupek udělil magistrát žalobci pokutu ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti
spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Toto rozhodnutí
potvrdil k odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím označeným v návětí.
[2] Žalobce proti odvolacímu rozhodnutí podal žalobu. V ní namítal, že v červenci 2003
(tedy v době, kdy mu byl uložen výše zmíněný první zákaz činnosti na 12 měsíců) požádal
o upuštění od zbytku trestu a současně žádal o vrácení řidičského oprávnění. Jeho žádosti bylo
vyhověno a řidičské oprávnění nabyl zpět; byl mu vrácen i řidičský průkaz, který mu byl předtím
zadržen. O tom, že není podle evidence držitelem příslušného oprávnění, se žalobce dozvěděl,
až tehdy, když byl kontrolován hlídkou Policie ČR. K tomu navrhl provedení některých důkazů.
Namítl také, že není v jeho případě naplněna subjektivní stránka přestupku – zavinění,
když po celých devět let jej nikdo neupozornil na to, že není držitelem řidičského oprávnění
a nevyzval jej k podání žádosti o vrácení řidičského průkazu. Krajský soud v Ostravě žalobci
nevyhověl a jeho žalobu zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností u Nejvyššího správního soudu domáhá
zrušení rozsudku krajského soudu. Součástí kasační stížnosti je také návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel návrh na odkladný účinek odůvodnil tím,
že výkon uloženého zákazu činnosti by mu způsobil značnou újmu na právech, kterou popsal
takto:„Jsem drobný živnostník a jsem plně odkázán a příjem ze své podnikatelské činnosti. Pracuji v oblasti
jednoduchých stavebních prací. Pokládám podlahy, dělám obklady koupelen a další drobné stavební práce.
Jiný zdroj příjmů nemám. Mé nutné měsíční náklady představují asi částku 20 000 Kč. Splácím hypotéku
na dům ve výši 7 000 Kč měsíčně, dále úvěr ze stavebního spoření v částce 2 168 Kč měsíčně. Musel jsem
na svém domě udělat novou střechu a vzal jsem si proto půjčku, kde splácím 3 484 Kč měsíčně.
Pokud bych o svůj příjem přišel, tak bych nemohl svým měsíčním nákladům dostát. Bez možnosti řídit motorové
vozidlo nemohu úspěšně podnikat. Musím převážet nářadí, materiál. Pracuji sám, nemám žádné zaměstnance.
Nemohu si dovolit platit někomu, aby mne vozil. Rovněž není v mých finančních možnostech platit
někomu jinému za to, že mi bude vozit materiál.“ Tyto skutečnosti doložil stěžovatel výpisem
z živnostenského rejstříku a sjetinami náhledů svých bankovních účtů.
[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[5] Nejvyšší správní soud se rozhodl odkladný účinek kasační stížnosti přiznat.
[6] Nutno nejprve podotknout, že pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými
opravnými prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají
až v okamžiku rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků
mimořádných, mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem
úvahy rozhodujícího orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06
ze dne 11. 10. 2006, http://nalus.usoud.cz: „Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí]
je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo
k nevratným krokům, po nichž by se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně
zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní“).
[7] Podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladném účinku
kasační stížnosti splnění zákonných předpokladů uvedených v ustanovení, tj. 1) výrazného
nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou
odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly;
a zároveň 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jak již Nejvyšší správní soud
dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32, všechna zde citovaná
rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
či bagatelní. V daném případě stěžovatel povinnost tvrzení splnil a důkazní břemeno unesl,
Nejvyšší správní soud proto mohl jeho žádost věcně posoudit.
[8] Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje na svou dřívější judikaturu, zejména
na usnesení ze dne 10. dubna 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80, v němž řešil jak otázku vlivu přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti na správní rozhodnutí, tak i možný rozpor přiznání
odkladného účinku s veřejným zájmem v případě dopravních přestupků. Uzavřel své úvahy tím,
že „je možné, ba nutné, při žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poměřovat újmu
stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu.“ Vycházeje
tedy ze své předchozí judikatury, přistoupil Nejvyšší správní soud k poměřování újmy, hrozící
stěžovateli v souvislosti s dočasnou ztrátou možnosti řídit motorové vozidlo, s újmou,
která přiznáním odkladného účinku může hrozit ostatním účastníkům silničního provozu.
[9] Újmu stěžovatele Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako závažnou. Nejvyšší správní soud
k přiznání odkladného účinku v obdobných případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li
na řízení motorového vozidla existenčně závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba (pro příklady
viz výše citované usnesení č. j. 6 As 29/2013 - 80). Stěžovatel není řidičem z povolání,
pro kterého by zákaz činnosti znamenal nepochybně bezprostřední ztrátu zdroje obživy.
Nicméně poměrně přesvědčivě vysvětlil, že dopady v jeho případě by byly obdobné, a doložil,
že jako drobný živnostník nemá možnost tyto dopady kompenzovat s pomocí jiné osoby.
[10] Pokud jde o újmu hrozící ostatním účastníkům silničního provozu v případě,
že by naopak odkladný účinek kasační stížnosti přiznán byl, tu naopak Nejvyšší správní soud
vyhodnotil jako málo závažnou. Vzal přitom v úvahu, že stěžovatel nebyl shledán vinným
z porušení pravidel silničního provozu, které by představovalo bezprostřední ohrožení
jiných účastníků silničního provozu.
[11] S přihlédnutím k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud uzavřel, že shledal výrazný
nepoměr mezi újmou způsobenou stěžovateli v případě, že by účinky napadeného rozhodnutí
odloženy nebyly, a újmou hrozící jiným osobám, pokud účinky rozhodnutí odloženy budou.
Nejvyšší správní soud tím nikterak nepředjímá výsledek řízení ve věci samé, zejména nehodnotí,
zda stěžovatel před vydáním žalobou napadeného správního rozhodnutí byl oprávněn řídit
motorové vozidlo či nikoliv. Odkladný účinek kasační stížnosti vede jen k tomu, že je nastolen
stav před vynesením rozsudku krajského soudu, tj. stav, kdy byl správním orgánem podle §83
zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, odložen výkon rozhodnutí
žalovaného do doby nabytí právní moci rozsudku krajského soudu (srov. rozhodnutí
Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenského úřadu, č. j. OVV1/14367/2013-18,
sp. zn. 638/P/14367/2013/Pb, ze dne 6. prosince 2013).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. listopadu 2015
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu