ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.294.2014:40
sp. zn. 6 As 294/2014 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: M. V.,
zastoupena Mgr. Tomášem Řezníčkem, advokátem, se sídlem Moskevská 1440/24a, Havířov,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, se
sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 10, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného ve věci zablokování řidičského oprávnění a výzvy žalovaného k odevzdání řidičského
průkazu ze dne 21. 2. 2014, č. j. MHMP 241641/2014, o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2014, č. j. 11 A 64/2014 – 51,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2014, č. j. 11 A 64/2014 – 51,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Žalobkyni bylo dne 10. 2. 2014 doručeno oznámení ze dne 27. 1. 2014 o dosažení
celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů a výzva k odevzdání řidičského průkazu
v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 13. 2. 2014 doručila žalobkyně žalovanému podán í
označené jako „Námitky proti provedení záznamu bodu“, v němž mimo jiné uvedla výčet evidovaných
přestupků a dodala, že uvedených přestupků si není vědoma, s výjimkou přestupku uvedeného
pod bodem 1. Pod bodem 1 je přitom uveden poslední z přestupků, které vedly k dosažení
12 bodů. Ke dni 21. 1. 2014 pak měl být v systému evidován pouze přestupek pod bodem
1 a nikoliv ostatní přestupky, přestože k jejich spáchání dle evidence došlo před tímto datem.
Žalobkyně rovněž měla za to, že za jednotlivé přestupky je v evidenci uveden chybný počet bodů.
[2] Dne 2. 3. 2014 byla žalobkyni doručena písemnost žalovaného ze dne 21. 2. 2014 nazvaná
„Vyrozumění – výzva + odevzdat řidičský průkaz“ s tím, že dne 18. 2. 2014 pozbyla řidičské oprávnění
v důsledku dosažení 12 bodů. Námitky proti provedení záznamu bodů nesměřovaly proti
záznamu, kterým bylo dosaženo 12 bodů v bodovém hodnocení, a tudíž jejich podáním nemohlo
dojít k přerušení běhu lhůty k pozbytí řidičského oprávnění dle §123f odst. 4 ve spojení s §123c
odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu) (dále jen „zákon o silničním provozu“). Dne 10. 3. 2014
žalobkyně svůj řidičský průkaz odevzdala, byť byla přesvědčena, že její řidičské o právnění
nezaniklo.
[3] Dne 24. 4. 2014 podala žalobkyně u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, jelikož má za to, že blokací řidičského
oprávnění, která je úkonem prováděným mimo správní řízen í a nevydává se o ní žádné
rozhodnutí, proti němuž by žalobkyně mohla brojit postupem podle správního řádu či podle
zákona o silničním provozu, došlo k nezákonnému zásahu do jejího veřejného subjektivního
práva být držitelkou a užívat řidičské oprávnění a do práva existenci tohoto oprávnění účinně
hájit. Nezákonný zásah tedy spatřuje v tom, že jí bylo v registru řidičů ke dni 18. 2. 2014
zablokováno řidičské oprávnění a že byla výzvou ze dne 21. 2. 2014, vyzvána k odevzdání
řidičského průkazu.
[4] Městský soud rozsudkem ze dne 28. 11. 2014, č. j. 11 A 64/2014 – 51 (dále jen „napadený
rozsudek“), žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud uvedl, že z ustanovení §123f zákona
o silničním provozu je zřejmé, že námitky proti záznamu bodů lze podat proti každému
takovému záznamu a správní úřad o nich musí rozhodnout (tj. provede opravu v registru nebo
námitky zamítne a záznam potvrdí). Poslední záznam bodů, tj. záznam o dosažení celkového
počtu dvanácti bodů, má v zásadě shodný režim jako záznamy předcházející. Odlišnost spočívá
v tom, že námitky podané v zákonem stanovené lhůtě pěti dnů mají odkladný účinek na pozbytí
řidičského oprávnění, a to do doby, kdy je o námitkách pravomocně rozhodnuto. Zatímco
předcházející záznamy v registru řidičů nemají bezprostředně za následek pozbytí řidičského
oprávnění, poslední záznam, kterým je deklarováno dosažení hranice dvanácti bodů, takový
následek má, když po uplynutí zákonem stanovené lhůty dojde k pozbytí řidičského oprávnění.
[5] Oporou pro tento závěr je znění ustanovení §123f zákona, ve kterém se uvádí,
že jde o „námitky proti provedenému záznamu, který bylo dosaženo…“, tedy o námitky proti záznamu,
který byl proveden jako poslední a představuje záznam, kte rým v důsledku připočtení počtu
bodů, vyplývajících z předcházejících záznamů, konstatuje dosažení dvanácti bodů. Opačný
výklad by popřel smysl právní úpravy umožňující řidičům podat námitky proti jednotlivým
záznamům bodů, protože vše by muselo být řešeno až v rámci námitek proti poslednímu
provedenému záznamu o dosažení hranice dvanácti bodů. Z obsahu námitek, které žalobkyně
uplatnila, je nepochybně patrno, že projevuje nesouhlas se záznamem bodů ve vztahu
k přestupkům, kterých se měla dopustit v letech 2011 – 2013, a nikoliv ve vztahu k poslednímu
přestupku, kterým bylo dosaženo 12 bodů. Pouhé formální označení podání nemůže odkladný
účinek způsobit, neboť by to znamenalo, že každý, kdo v zákonem stanovené lhůtě formálně
námitky podá, dosáhne odkladného účinku bez ohledu na obsah takového podání. To jistě
nebylo smyslem a cílem právní úpravy. S ohledem na výše uvedené nedošlo k přerušení lhůty
pro pozbytí řidičského oprávnění. Výzva k odevzdání řidičského průkazu a blokace řidičského
oprávnění žalobkyně tak nejsou úkony správního úřadu, které lze považovat za nezákonné.
II.
Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[6] Žalobkyně / stěžovatelka / napadla rozsudek městského soudu včas podanou kasační
stížností, z níž je patrné, že brojí zejména proti nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení
právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Městský soud upřednostnil formalistický jazykový
výklad bez přihlédnutí k širšímu kontextu a smyslu a účelu právní úpravy. Odkladný účinek
na pozbytí řidičského oprávnění má dle stěžovatelky podání námitek proti kterémukoliv
z provedených záznamů.
[7] O provedení jednotlivých záznamů bodů se dotčená osoba nevyrozumívá a oznámení
o dosažení 12 bodů je první písemností, kterou v této souvislosti od správních orgánů obdrží.
Nelze spravedlivě požadovat, aby každý průběžně sám sledov al stav svého bodového konta,
i kdyby žádný přestupek nespáchal a body do něj byly prů běžně chybně zaznamenávány.
Pro podání námitek proti záznamům zákon nestanoví žádnou lhůtu, námitky bývají b ěžně
podávány až při dosažení hranice 12 bodů a právní úprava tomu nebrání (s výjimkou překážek
litispendence a rei iudicatae). Výklad, který zvolil městský soud, by nutil dotčené subjekty podávat
formálně námitky i proti poslednímu záznamu, ačkoliv skuteč né důvody námitek by směřovaly
proti úplně jiným záznamům.
[8] Dosažení celkového počtu bodů je sankcí za opakované páchání přestupků sui generis
za speciální recidivu. Není tedy pouze důsledkem posledního rozhodnutí o přestupku,
ale důsledkem všech předchozích pravomocných rozhodnutí, která se na dosažení 12 bodů
podílejí. Smysl odkladného účinku námitek zůstane zachován jen tehdy, bude -li jejich podání
způsobilé alespoň dočasně zabránit ztrátě řidičského oprávnění, pokud je dotčená o soba podá
bezodkladně poté, kdy se poprvé formalizovaně dozví o dosažení 12 bodů. Ani při aplikaci §123f
odst. 4 nelze jednotlivá rozhodnutí o přestupcích, na základě nic hž došlo k dosažení 12 bodů,
od sebe vzájemně oddělit. Pokud by kterýkoliv, třeba i d říve provedený, záznam vypadl,
celkového počtu 12 bodů se nedosáhne. Musí tedy platit, že „provedeným záznamem, kterým bylo
dosaženo celkového počtu 12 bodů“, je ve smyslu §123f odst. 4 záko na o silničním provozu každý
ze záznamů, jehož důsledky se přímo promítají do celkového počtu dosažených bodů.
[9] Stěžovatelka závěrem uvádí, že námitkami nadto napad la všechny záznamy bodů, tedy
i ten poslední. Ke stejnému závěru dospělo i Ministerstvo d opravy, které o námitkách
proti záznamu bodů rozhodlo jako odvolací orgán rozhodnutím ze dne 10. 10. 2014,
č. j. 646/2014-160-SPR/3. Na základě uvedeného rozhodnutí byl stěžovatelce posléze vrácen její
řidičský průkaz do doby pravomocného rozhodnutí o námitkách. Uvedené rozhodnutí
Ministerstva dopravy zaslala stěžovatelka městskému soudu, ten se jím v napadeném rozsudku
vůbec nezabýval a zatížil tak své rozhodnutí nepřezkoumatelností.
[10] V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka předložila připomínky veřejné ochránkyně práv
k ustanovení §123f odst. 4 zákona o silničním provozu, která se domnívá, že podle současné
úpravy je nutné pro přerušení lhůty stanovené v §123c odst. 3 napadnout námitkami poslední
záznam, kterým bylo dosaženo 12 bodů, a navrhuje změnu zákonné úpravy. Zároveň předložila
text návrhu novely zákona, který byl dne 26. 2. 2015 projednán le gislativní radou vlády, když
se navrhuje současné znění §123f odst. 4 „Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo
dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v §123c odst. 3 se přerušuje…“ nahradit slovy
„Podá-li po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt
stanovených v §123c odst. 3 se přerušuje…“ . Dle stěžovatelky není nutné čekat na novelizaci
a i současnou právní úpravu lze vyložit v souladu s jejím logickým a spravedlivým smyslem
a účelem.
[11] Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že citované rozhodnutí Ministerstva dopravy od svého
nadřízeného dosud neobdržel, předložila mu jej pouze stěžovatelka. Dále vyjadřuje přesvědčení,
že svým rozhodnutím ze dne 19. 5. 2014 nijak nepochybil a postupoval v souladu se zákonem.
Ministerstvo dopravy jako odvolací orgán historicky všechna identická rozhodnutí žalovaného
o námitkách proti dosažení 12 bodů bez připomínek vždy potvrdilo.
III.
Posouzení kasační stížnosti
[12] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“) přípustná. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti
v souladu s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
[13] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[14] Podstatou sporu je interpretace §123f odst. 4 zákona o silničním provozu a otázka, zda
k přerušení lhůty k pozbytí řidičského oprávnění dle §123c odst. 3 dochází toliko při podání
námitky proti poslednímu záznamu, kterým došlo k dosažení 12 bodů nebo i při podání námitky
proti kterémukoliv ze záznamů, kterými bylo 12 bodů dosaženo.
[15] Zákon o silničním provozu v §123c odst. 3 stanoví, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo
elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního
řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské
oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
[16] Dle §123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že nesouhlasí-li řidič s provedeným
záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemn ě námitky obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu . Dle odst. 4 tohoto ustanovení dále platí,
že podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt
stanovených v §123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.
[17] Prvotní přiblížení k právní normě představuje jazykový výklad. Nejvyšší správní soud má
za to, že tato výkladová metoda nevede v posuzovaném případě k jednoznačnému závěru. Zákon
hovoří o tom, že běh lhůt se přerušuje tehdy, podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým
bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů. Jde tedy o takový záznam, který byl proveden (a contrario
nikoliv o záznam, který proveden teprve bude nebo na který se hledí jako by proveden nebyl)
a zároveň platí, že tímto záznamem bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů. Nicméně stále
lze smysluplně uvažovat minimálně o dvou výkladových alternativách. Záznamem, kterým bylo
dosaženo celkového počtu 12 bodů lze rozumět poslední v řadě záznamů, kterým je dosažení
stanoveného počtu bodů završeno. Zároveň však není možné ignorovat fakt, že posledním
záznamem samotným nelze nikdy celkového počtu 12 bodů dosáhnout (zákon nespojuje
s žádným přestupkem záznam 12 nebo více bodů). Takto izolovaný výklad by vedl
k neaplikovatelnosti právní normy, jelikož přerušení lhůty by nemohlo nastat nikdy. Pro dosažení
celkového počtu 12 bodů je vždy třeba součtu bodů z několika záznamů. Tato úvaha tedy naopak
vede k závěru, že záznamem, kterým bylo dosaženo 12 bodů, je nutné rozumět všechny dotčené
záznamy, jejichž součet vede k dosažení celkového počtu 12 bodů.
[18] Uvedená dvojí možnost výkladu nachází svůj odraz i v odborné literatuře. Stěžovatelka
upozorňuje na vybranou odbornou publikaci (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A.: Zákon
o silničním provozu s komentářem. Praha: Venice Music Production, 2013), kde se uvádí: „Sporné
může být, zda právní účinek v podobě přerušení běhu lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a odevzdání
řidičského průkazu vyvolá pouze podání námitek proti poslednímu záznamu bodů, jímž řidič dosáhl celkového
počtu 12 bodů, nebo proti kterémukoliv ze záznamů, který má spolu s dalšími záznamy na dosažení 12 bodů
vliv. Jednoznačně se přikláníme k druhé z uvedených variant, tedy že běh lhůty bude přerušen, ať už budou
námitky směřovat proti kterémukoliv ze záznamů, který dosažení celkového počtu 12 bodů ovlivňuje. Důvodem
pro tento závěr je zejména skutečnost, že teprve oznámením o dosažení celkového počtu 12 bodů je dotčená osob a
ze strany státní moci poprvé formálně informována o tom, že jí byly zaznamená ny body, jakož i skutečnost,
že právní důsledky dosažení celkového počtu 12 bodů jsou natolik zásadní, že je třeba volit výklad ve prospěch
práv dotčené osoby. Navíc se tímto výkladem předejde možné obtížně napravitelné újmě na právech dotčené osoby,
hrozící pro případy, že jejím námitkám bude jako důvodným vyhověno.“ Žalovaný naproti tomu
v rozhodnutí o námitkách (které není předmětem tohoto řízení, je nicméně součástí spisu ) cituje
z odborné publikace (LEITNER, M., VRÁNA, J. Zákon o provozu na pozemních komunikacích
a předpisy prováděcí a související, s komentářem. 4. vyd. Praha: Linde, 2012) , jejíž autoři zastávají
přesně opačný názor: „Dosáhne- li součet bodů 12 a řidič si proti tomuto z áznamu podá námitky, neběží
pro něj lhůty stanovené pro odevzdání řidičského průkazu a pozbytí řidičského oprávnění uvedené v §123c
odst. 3. Pokud řidič podá námitky za splnění tří podmínek, nepozbude řidičské oprávnění tak, jak předpokládá
§123c odst. 3. První podmínka je, že řidič podá námitky do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení
o dosažení 12 bodů. Druhá podmínka je, že je tato námitka doručena příslušnému úřadu ve lhůtě pěti pracovních
dnů. V daném případě nestačí, aby bylo podání učiněno na poště, zákon výslovně stanoví, že musí být doručeno
úřadu. Konečně třetí podmínka je, že námitka směřuje proti poslednímu záznamu bodů, a to buď výslovně, nebo
směřuje proti všem záznamům, což znamená i proti poslednímu.“
[19] Při interpretaci uvedeného ustanovení není možné odhlédnout od smyslu a účelu právní
úpravy. Podle §123b odst. 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému
byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek , který spáchal jednáním zařazeným
do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Body nejsou
zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž se proti jejich chybnému zaznamenání nelze bránit
opravnými prostředky podle správního řádu. V zájmu zachování právní jistoty řidičů
byl do zákona zaveden institut námitek, kterým je mož né chybný záznam napadnout
(viz důvodová zpráva k zákonu č. 411/2005 Sb.). Bodové konto řidiče se s každým bodově
ohodnoceným přestupkem rozrůstá o odpovídající počet bodů. Řidič může sám průběžně aktivně
sledovat svůj bodový účet a v případě nesrovnalostí uplatňovat námitky proti jednotlivým
záznamům bodů. Podstatné je, že pokud je celkový stav bodů nižší než 12, nedochází
k bezprostřednímu zásahu do veřejných práv dotčené osoby a není tudíž třeba námitkám
přiznávat účinek v podobě přerušení běhu výše uvedených lhůt. K zásahu do práv dochází
až dosažením 12 bodů, jehož důsledkem je pro řidiče ex lege ztráta řidičského oprávnění. Jedná
se o zásah poměrně citelný, jelikož právo řídit motorové vozidlo je velmi užite čné pro běžný
život a výkon povolání (jak uvádí i Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne
23. 9. 1998, Malige proti Francii, stížnost č. 27812/95, dále srov. usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014 -55). V zájmu zachování
tohoto práva řidiči, který o řidičské oprávnění ze zákona přichází a současně napadá záznam
bodů, stanoví §123f odst. 4 zákona o silničním provozu přerušení lhůty pro pozbytí řidičského
oprávnění. Pokud by totiž bylo následně v řízení o námitkách zjištěno pochybení v provedení
záznamu bodů, nemohla by samotná ex post provedená oprava již zhojit újmu držitele, který
by v případě nepřerušení běhu lhůty nemohl po dobu řízení o námitkách právo řídit motorové
vozidlo vykonávat, ačkoliv k omezení tohoto práva by de facto neexistoval zákonný důvod.
[20] Účelem právní úpravy ustanovení §123f odst. 4 zákona o silničním provozu je tedy
umožnit do doby pravomocného rozhodnutí o námitkách zachování řidičského oprávnění řidiči,
který dosáhl 12 bodů, avšak má pochybnosti o tom, zda jeden nebo více záznamů bodů bylo
provedeno v souladu s podkladem pro záznam, příp. zda počet připsaných bodů odpovídá
bodovému ohodnocení přestupku, který byl jeho podkladem (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, správní orgán je v řízení o námitkách
oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, z da záznam v registru řidičů
byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze
k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání). S ohledem na výše uvedené není
možné přijmout závěr, že účinky přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění má pouze
včasné podání námitek proti poslednímu ze záznamů, jimiž bylo dosaženo 12 bodů. Neobstojí
ani poukaz městského soudu na to, že záznamy předcházející poslednímu záznamu nemají
bezprostředně za následek pozbytí řidičského oprávnění. Takový následek mají pouze společně
všechny záznamy, které tvoří součet 12 bodů. O tom, že řidi č dosáhl 12 bodů, se přitom
bez pochybností dozví až z oznámení podle §123c odst. 3 silničního zákona. V tomto případě
je třeba při včasném podání námitek proti záznamu, který má dotčená osoba skutečně v úmyslu
napadnout, zachovat účinky §123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Nemá žádný smysl nutit
ji napadat také záznam, který sama považuje za správný, a to pou ze pro to, že jde o poslední
ze záznamů, kterými bylo dosaženo 12 bodů. Lze tedy uzavřít, že „provedeným záznamem, kterým
bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů“ , je ve smyslu §123f odst. 4 zákona o silničním provozu každý
ze záznamů, kterými bylo v součtu dosaženo 12 bodů. Včasné podání námitek proti kterémukoliv
z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v §123c odst. 3 zákona
o silničním provozu. Městský soud uvedenou právní otázku neposoudil správně a napadený
rozsudek je z tohoto důvodu nezákonný.
[21] Stěžovatelka dále uvádí, že námitky uplatnila proti všem záznamům, a nikoliv proti všem
záznamům s výjimkou posledního záznamu, jak se domnívá žalovaný i městský soud. I když
to s ohledem na výše uvedené nemá pro věc zásadní význam, i v tomto ohledu lze dát
stěžovatelce za pravdu. Každé podání je třeba hodnotit podle jeho sku tečného obsahu,
ze samotného nadpisu nelze usuzovat, že by námitky směřovaly proti všem záznamům, pokud
z obsahu námitek vyplývá něco jiného. S městským soudem lze souhlasit, že stěžovatelka namítá,
že si nebyla vědoma přestupků pod body 2. – 6. a že tyto přestupky ještě ke dni 22. 1. 2014
nebyly v evidenci vedeny. Tyto námitky se tudíž nevztahují k poslednímu z přestupků, jimiž bylo
dosaženo 12 bodů. Stěžovatelka však dále též namítala, že za jednotlivé přestupky je v evidenci
uveden chybný počet bodů. Toto tvrzení se již neomezovalo pouze na přestupky, jichž si nebyla
vědoma, ale na všechny přestupky vedené v evidenci.
[22] Co se týče rozhodnutí Ministerstva dopravy, které o námitkách proti záznamu bodů
rozhodlo jako odvolací orgán rozhodnutím ze dne 10. 10. 2014, č. j. 646/2014-160-SPR/3,
jež stěžovatelka zaslala městskému soudu dle vlastního vyjádření jako jeden z podpůrných
podkladů, je třeba upozornit, že meritorní rozhodnutí o námitkách nebylo předmětem řízení před
městským soudem. Argumentace v uvedeném rozhodnutí je nadto v podstatě identická
s argumenty stěžovatelky, které městský soud v napadeném rozsudku vypořádal. Napadený
rozsudek tedy nelze hodnotit jako nepřezkoumatelný z namítaných důvodů.
IV.
Závěr a náklady řízení
[23] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu
podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na městském soudu
bude, aby se v dalším řízení, veden shora uvedeným právním hodnocením, zabýval tím,
zda úkony žalovaného představovaly nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s.
[24] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu