ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.56.2015:13
sp. zn. 6 As 56/2015 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: M. D., zastoupen
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Městský úřad Bruntál, se sídlem Nádražní 994/20, Bruntál, týkající se žaloby proti nečinnosti
žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MUBR/61029-19/hornSO-hor_10236/2014/horn, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2015, č. j. 78 A
3/2015 – 12,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 16. 3. 2015 doručena kasační stížnost žalobce
(dále též „stěžovatel“) proti v návětí uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
26. 2. 2015, č. j. 78 A 3/2015 – 12 (dále jen „napadené usnesení“), jímž bylo zastaveno řízení
o žalobě proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MUBR/61029-19/hornSO-
hor_10236/2014/horn pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší
správní soud napadené usnesení zrušil a stěžovateli přiznal náklady řízení.
Podle §9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“) platí, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud,
který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci,
a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení.
Ze soudního spisu Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) zjistil Nejvyšší
správní soud, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 3. 2015. Soudní poplatek
v předepsané výši stěžovatel uhradil již dne 24. 2. 2015, tedy nejenom předtím, než napadené
usnesení krajského soudu nabylo právní moci, ale též předtím než toto usnesení bylo vůbec
vydáno. Krajský soud následně usnesením ze dne 12. 3. 2015, č. j. 78 A 3/2015 – 17 napadené
usnesení v souladu s §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zrušil.
Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 29. 5. 2008,
č. j. 5 Afs 147/2007 – 103 nebo usnesení ze dne 2. 12. 2010, č. j. 7 Afs 89/2010 – 28) je nutné
vykládat ust. §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích tak, že zaplacení poplatku ve věcech
správního soudnictví dříve, než usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku nabylo
právní moci, má za následek, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, ačkoli
je řádně doručeno účastníkům řízení, právní moci nenabývá. V tomto případě soud, který
usnesení vydal, své usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší a může pokračovat
v řízení a vydávat další rozhodnutí o věci.
Podle §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) je kasační
stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž
se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního
rozhodnutí. Napadené usnesení krajského soudu však s ohledem na výše uvedené nikdy právní
moci nenabylo a krajský soud je zrušil tak, jak mu zákon ukládá.
Dle ustanovení §102 s. ř. s., které upravuje přípustnost kasační stížnosti, je kasační
stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Logickým
argumentem a contrario lze dovodit, že proti rozhodnutí krajského soudu, které právní moci
nenabylo, kasační stížnost přípustná není.
Nejvyšší správní soud tudíž kasační stížnost dle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120
s. ř. s. odmítl pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu