ECLI:CZ:NSS:2015:6.AS.61.2015:27
sp. zn. 6 As 61/2015 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: P. V., zastoupen
JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem Kořenského 15, Praha 5, proti žalovanému:
Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební a územního plánu, se sídlem Mariánské
náměstí 2/2, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2011, č. j. S-
MHMP 200503/2011/OST/Ja, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 6. 3. 2015, č. j. 5 A 345/2011 – 40, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 10. 2011, č. j. S-MHMP 200503/2011/OST/Ja (dále
jen „napadené rozhodnutí“) k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu
městské části Praha 6 ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. Sz MCP6/073395/2010/OV/Koc, č. j. MCPa
005482/2011 tak, že žalobci uloženou pokutu dle §180 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, ve výši 500.000 Kč snížil na 150.000,- Kč, ve zbytku
toto rozhodnutí potvrdil. Deliktu se měl žalobce dopustit tím, že v období od září 2006 nejméně
do 9. 9. 2010, na základě živnostenského oprávnění, bez rozhodnutí o změně využití území,
využíval zahrady jako parkovací a odstavné plochy pro velký počet vozidel. Žalobu
proti napadenému rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 3. 2015,
č. j. 5 A 345/2011 – 40 (dále jen „městský soud“ a „napadený rozsudek“).
[2] Proti napadenému rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační
stížnost. Současně navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, což odůvodnil tím,
že sankce uložená rozhodnutím žalovaného je pro žalobce v podstatě likvidační a okamžitá
povinnost zaplatit uloženou částku by znamenala nenahraditelnou újmu. Rozsah újmy
odůvodňuje žalobce tím, že jeho současné příjmové poměry se pohybují pod příjmovým
průměrem, a to za situace, kdy má tři nezletilé děti. Usnesením ze dne 27. 3. 2015,
č. j. 6 As 61/2015 – 8 vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele k doložení příjmových poměrů,
stěžovatel příjmy doložil podáním ze dne 30. 3. 2015.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že vzhledem k tomu, že předmětem přezkumu je rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt
a přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem ani se nedotkne práv třetích
osob, s přiznáním odkladného účinku souhlasí.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat;
přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti tedy poměřoval újmu, která hrozí stěžovateli, s újmou, která by případně vznikla
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jiným osobám, a posuzoval, jestli by přiznání
odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Vzal přitom v úvahu
stěžovatelem předložené doklady o dosažených příjmech, z nichž vyplývá, že stěžovatel společně
s manželkou měli v roce 2014 příjmy z pracovního poměru ve výši 312.414 Kč v situaci,
kdy pečují o tři nezletilé děti. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ač by uhrazení pokuty
ve výši 150.000 Kč nemělo být pro stěžovatele likvidačním, mohlo by představovat významnou
újmu, zatímco přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne újma žádné jiné osobě,
protože uložená pokuta se týká pouze stěžovatele. Nejvyššímu správnímu soudu rovněž nejsou
známy žádné skutečnosti svědčící o tom, že by o dložení splatnosti pokuty bylo za daných
okolností v rozporu s důležitým veřejným zájmem (ostatně totožně se vyjádřil k návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti sám žalovaný). K obdobným závěrům dospěl
i městský soud, jenž usnesením ze dne 14. 12. 2011, č. j. 5 A 345/2011 – 20, přiznal odkladný
účinek žalobě stěžovatele.
[7] Rozhodnutím o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu