ECLI:CZ:NSS:2015:6.AZS.77.2015:22
sp. zn. 6 Azs 77/2015 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně:
T. X. N., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Příkop 8, Brno,
proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské nám. 5, Praha 1,
týkající se žaloby proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 3. října 2012,
č. j. 306689/2012-KKM, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 18. března 2015, č. j. 10 A 175/2012 - 78, o návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 9. dubna 2015 kasační stížnost
žalovaného (nyní „stěžovatel“) spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Tento návrh stěžovatel odůvodnil tím, že Městský soud v Praze (dále jen „městský
soud“) výrokem II napadeného rozsudku stěžovateli uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu
nákladů řízení ve výši 21 150 Kč k rukám jejího právního zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele posoudil a odkladný účinek kasační stížnosti
nepřiznal.
[3] Pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky,
např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku rozhodnutí
o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi něž spadá
i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího orgánu
(srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06 ze dne 11. 10. 2006,
http://nalus.usoud.cz: „Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí] je vytvoření časového prostoru
pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo k nevratným krokům,
po nichž by se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv
a svobod by byla toliko iluzorní“). Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci
samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být
vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladném účinku kasační
stížnosti splnění zákonných předpokladů uvedených v citovaném ustanovení, tedy (1) výrazného
nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou
odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly;
a zároveň (2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má
stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012
č. j. 1 As 27/2012 - 32, dostupné na www.nssoud.cz). Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
či bagatelní. Stěžovatelem uvedené důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
v nyní projednávané věci zjevně nenaplňují podmínky pro jeho přiznání. Stěžovatel neuvedl,
v čem konkrétně by v daném případě měla spočívat újma způsobená na jeho straně výkonem
rozsudku městského soudu. Samotná povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 21 150 Kč
zcela jistě nenaplňuje podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu §73
odst. 2 s. ř. s., neboť se nejedná o částku, jejíž zaplacení by mělo mít pro ústřední orgán státní
správy výrazně negativní dopady, které by dosahovaly intenzity §73 odst. 2 s. ř. s. Ostatně
institut odkladného účinku kasační stížnosti se primárně vztahuje k účinkům rozhodnutí
krajského soudu v meritu, nikoli k účinkům nákladového výroku, jenž je na meritorním výroku
závislý ve smyslu §109 odst. 3 s. ř. s. Kasační stížnost jen proti výroku o nákladech řízení by byla
podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná, což by nutně dopadlo i na návrh na přiznání odkladného
účinku takové kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2015
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu