ECLI:CZ:NSS:2015:7.AFS.142.2015:60
sp. zn. 7 Afs 142/2015 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně:
ADMIRAL GLOBAL BETTING, a. s., se sídlem Komořany 146, Rousínov, zastoupena
Mgr. Hanou Zahálkovou, advokátkou se sídlem Příkop 4, Brno, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2015, č. j. 30 Af 51/2013 – 39,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Hany
Zahálkové, advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
domáhala, aby Nejvyšší správní soud zrušil jak rozsudek Krajského soudu v Brně
ze dne 28. 4. 2015, č. j. 30 Af 51/2013 – 39, tak i rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství
ze dne 2. 4. 2013, č. j. 9684/13/5000-14201-711305, a dodatečný platební výměr Finančního
úřadu ve Vyškově ze dne 22. 6. 2012, č. j. 97936/12/341910706958, a věc byla vrácena
Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení.
Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě podala kasační stížnost stěžovatelka,
která byla v řízení o žalobě úspěšná, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve otázkou
přípustnosti takové kasační stížnosti. Je tomu tak proto, že teprve je-li kasační stížnost přípustná,
může být napadený rozsudek krajského soudu meritorně přezkoumán.
Podle ust. §104 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech
řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
Otázkou přípustnosti kasační stížnosti procesně úspěšného účastníka se Nejvyšší správní
soud zabýval již opakovaně; naposledy v usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 5 Afs 91/2012 - 41, kterým byla sjednocena dosavadní judikatura. Rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu v citovaném usnesení vyslovil právní názor, že „[k]asační stížnost podaná
účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl
výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná“. Dále uvedl, že „[d]omáhá-li
se stěžovatel kasace rozsudku, mohlo by být výsledkem řízení o kasační stížnosti zrušení rozsudku, který však byl
vydán v jeho prospěch. Takový postup však odporuje konstrukci subsidiarity mimořádných opravných prostředků
i důvodů kasační stížnosti, které jsou uvedeny v §103 odst. 1 s. ř. s. (…) Stěžovatel by musel uplatňovat
výhrady proti pro něj příznivému výroku rozhodnutí, což není v souladu s kontradiktorním charakterem soudního
řízení.“
Podle obsahu soudního spisu podala kasační stížnost v řízení před krajským soudem
procesně úspěšná stěžovatelka. K její žalobě bylo totiž rozhodnutí odvolacího finančního
ředitelství zrušeno a věc mu byla spolu se závazným právním názorem krajského soudu vrácena
k dalšímu řízení. Podanou kasační stížností se tedy stěžovatelka fakticky nedomáhá zrušení
napadeného rozsudku krajského soudu, resp. změny jeho výroku, ale změny odůvodnění
pro další stěžovatelkou dovozované nezákonnosti, resp. z dalších důvodů, a to i přesto,
že v petitu kasační stížnosti se mimo jiné domáhá zrušení rozsudku krajského soudu.
Taková kasační stížnost není podle citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu přípustná. Při výkladu určitého pravidla chování musí správní soud vždy
zohlednit i jeho smysl a účel. Smyslem a účelem dané právní úpravy je nesporně zabránit
situacím, kdy je žalobě zcela vyhověno a žalobce by se dále domáhal jen přezkumu právních
názorů či dokonce formulací a konkrétních vyjádření soudu uvedených v odůvodnění
napadeného rozhodnutí, ačkoliv by jejich korekce či změna nemohla žádným způsobem
zasáhnout do jeho právního postavení. Zásah do právní sféry žalobce je zásadně vždy způsoben
jen výrokem rozhodnutí. Jiný výklad by představoval cestu k právní nejistotě účastníků, v jaké
fázi soudního procesu mohou mimořádný opravný prostředek využít, a k rozkolísanosti
judikatury.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost není podle ust. §104
odst. 2 s. ř. s. přípustná a z tohoto důvodu ji odmítl podle ust. §46 odst. 1 písm. d)
za použití §120 s. ř. s. O věci rozhodl bez jednání postupem podle ust. §109 odst. 2 s. ř. s.,
dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Podle ust. §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného
soudního poplatku ve výši 5.000 Kč stěžovatelce prostřednictvím její zástupkyně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu