ECLI:CZ:NSS:2015:7.AS.121.2015:26
sp. zn. 7 As 121/2015 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: BIB, a. s.,
se sídlem Sladkovského 383, Pardubice, zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem
se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje,
se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. 4. 2015,
č. j. 52 A 19/2015 – 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola,
advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. 5. 2015 doručena kasační stížnost podaná
jménem žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové -
pobočka v Pardubicích, ze dne 9. 4. 2015, č. j. 52 A 19/2015 – 19, kterým bylo zastaveno řízení
proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 16. 12. 2014,
č. j. KrÚ 80779/2014/ODSH/14, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí
Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, oddělení přestupků, ze dne 30. 9. 2014,
č. j. OSA/P-998/14-D/30 o uložení pokuty ve výši 20.000 Kč za správní delikt podle ust. §125d
odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Kasační stížnost stěžovatele však neobsahovala všechny náležitosti podle ust. §37
odst. 3 s. ř. s.
Podle ust. §37 odst. 3 věta první s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká,
kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle ust. §106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již
při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
V daném případě nebyla kasační stížnost opatřena podpisem stěžovatele nebo jeho
zástupcem. Nejvyšší správní soud nemohl bez doplnění této náležitosti v řízení o kasační stížnosti
pokračovat, proto stěžovatele usnesením ze dne 25. 5. 2015, č. j. 7 As 121/2015 - 10, vyzval
k odstranění výše uvedeného nedostatku kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
této výzvy a rovněž ho poučil ve smyslu ust. §37 odst. 5 s. ř. s. o následcích pro případ, že výzvě
nebude ve stanovené lhůtě vyhověno. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno
dne 25. 5. 2015. Stěžovatel však na výzvu soudu k odstranění nedostatku podpisu kasační
stížnosti nereagoval. Nejvyšší správní soud přitom v citovaném usnesení zcela konkrétně uvedl,
jak má být tento nedostatek odstraněn.
Nejvyšší správní soud ve vztahu k dané právní otázce odkazuje na usnesení Nejvyššího
soudu České republiky ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 2409/2000, který dospěl k závěru,
že „stejné účinky jako to, že účastník řízení (dodatečně) připojí svůj podpis přímo na podání, kde dosud chyběl,
má se zřetelem ke sledovanému účelu i takový postup, kdy se s tímto podáním následně, podáním již vlastnoručně
podepsaným, ztotožní, anebo - odkazuje na ně - je nahradí (podepsaným) podáním novým. […] Nedostatek
podpisu lze zhojit i podepsaným doplněním odvolání, z něhož je souvislost s dřívějším nepodepsaným nesporná,
a jestliže je z projevu vůle osoby, jež tento úkon činí, zřejmé, že tímto podáním sleduje právě to, aby vada podání
původního byla odstraněna.“ O tuto situaci se však v projednávané věci nejedná. Jelikož stěžovatel
vadu kasační stížnosti přes výzvu soudu neodstranil a pro tento nedostatek nelze v řízení
pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti
ve výši 5.000 Kč stěžovateli podle ust. §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu
soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. července 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu